Němci si za zelenou elektřinu připlatí až 11 procent

Berlín – Německé domácnosti budou na „čistou“ elektrickou energii od příštího roku připlácet o 47 procent více. Přirážka za kilowatthodinu elektřiny ze slunce, větru a biomasy dosáhne podle čtyř německých provozovatelů přenosových sítí rekordních 5,3 centu. Experti odhadují, že by to mělo cenu elektřiny v Německu příští rok zvýšit až o 11 procent, nejvíce za posledních deset let.

Politici a zástupci spotřebitelů považují tak razantní nárůst ceny proudu pro domácnosti za neúnosný. Asi rok před parlamentními volbami to zvyšuje tlak na vládu Angely Merkelové, která po politickém rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny nemá jinou možnost než prudce zvyšovat podíl energie z drahých obnovitelných zdrojů. Ministr životního prostředí Peter Altmaier nicméně už slíbil podporu obnovitelných zdrojů výrazně reformovat.

Ekologická přirážka jde do kapes zejména producentům solárních panelů a větrných generátorů. Jejich produkce je tak drahá, že se nemůže prodávat na konkurenčním trhu, a stát se zavázal výrobcům zajišťovat vysoké výkupní ceny po dobu dlouhých dvaceti let. Ty ale neplatí vláda z rozpočtu, nýbrž odběratelé – a z nich největší část nákladů táhnou právě domácnosti. Řada firem je totiž od přirážky osvobozena, aby se nesnižovala konkurenceschopnost německého průmyslu.

Omezení jádra znamená jeho větší import

„Německo se do jisté míry bude muset spoléhat na import jaderné elektřiny z Francie a Česka,“ říká Jiří Gavor, analytik poradenské společnosti ENA.

3 minuty
Komentář Jiřího Gavora
Zdroj: ČT24

Čtyřčlenná rodina si ročně připlatí 250 eur

Běžná německá domácnost příští rok zaplatí za elektřinu kvůli růstu přirážky zhruba o sto eur více než letos a celkově na přirážce zaplatí čtyřčlenná rodina zhruba 250 eur (6 230 korun). Úhrnné náklady přirážky dosáhnou v příštím roce 20,4 miliardy eur (přes půl bilionu korun).

Vláda proti růstu cen bojuje omezením možné produkce jednotlivých obnovitelných zdrojů a pro solární elektrárny už stanovila limit 52 tisíc megawattů, tedy zhruba dvojnásobek současného stavu. Tentýž postup chce ministr Altmaier uplatnit i u elektřiny z větru a biomasy.

Kabinet Angely Merkelové ale upozorňuje, že cena elektřiny bude v příštích letech i tak stále výrazně růst. Menší koaliční strana FDP vyzvala vládu k mnohem výraznějšímu omezování pobídek pro připojování dalších drahých zdrojů k sítím a mnohem radikálnější zásah do zákona o podpoře obnovitelných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...