Nejsou cihly, nejsou panely. Stavaři musejí na materiály čekat až dvojnásobně dlouho

Na českém trhu je v současnosti nedostatek některých stavebních materiálů, především cihel, ale i stavebního skla, izolace nebo panelů. Dodací lhůty jsou ve srovnání s minulým rokem až dvojnásobné, stavaři na zboží čekají i několik měsíců. Výrobci a prodejci stavebních materiálů a stavební firmy uvádějí jako hlavní příčinu stavební boom z velké části způsobený dostupnými hypotékami v minulých letech. Problém často řeší pořadníky.

„Kapacity výrobců, které jsou nastavené na běžný zájem stavebníků, nestačí v současné době pokrýt zvýšenou potřebu. Ta je dána nejen tím, že je stavební sezona, ale zejména tím, že se do stavby pustili i ti, kteří dlouhodobě čekali na stavební povolení a teprve teď se po roce až dvou letech dočkali,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice Václav Matyáš.

Podle mluvčí společnosti Skanska Terezy Mitošinkové jsou stěžejním problémem až dvojnásobné objednací a dodací lhůty ve srovnání s předchozím rokem. „Určité druhy izolací nejsou v současné chvíli na českém trhu pro rok 2018 vůbec k dostání,“ podotkla.

Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha doplnil, že problém je s dodávkami zdicích systémů Porotherm a Heluz nebo střešní minerální vaty. Delší dobu se také čeká na betonová šachtová dna nebo skelnou vatu. Firma Heluz cihlářský průmysl sdělila, že jí stoupla poptávka po cihlách meziročně o 10 až 15 procent. Dodací termíny prodloužila na šest až osm týdnů.

Když už materiál je, může být zase problém sehnat dopravce

V Libereckém kraji se čeká na stavební materiál i tři měsíce. „Někdy je to i déle. Nedokážu odhadnout, jestli je to tím, že se víc staví, nebo výrobci ve větší míře vyvážejí,“ uvedla vedoucí provozu jablonecké společnosti Stavebniny ASTRA Gabriela Kratochvílová. Problémem je podle ní také doprava. „Když už cihly seženete, máte problém sehnat dopravce, který vám je doveze,“ dodala.

Podle Petra Kuštana ze stavební firmy na Královéhradecku trvají problémy s dodávkami už od loňského podzimu a netýkají se jen cihel, ale třeba i panelů. „Na panely od výrobce čekám měsíce. Tohle všechno je způsobené tím, že se staví, nestíhají výrobu. Hypotéky byly levné, lidé mají nabráno. Odhaduji, že to bude trvat dva roky a pak se to zase vrátí k normálu,“ sdělil Kuštan.

Nedostatek cihel a dalšího materiálu na trhu potvrdila také vedoucí zlínské pobočky společnosti MPL Trading Michaela Komárková. „Výrobci nemají materiál, mají omezené příjmy objednávek. Dostanete na příděl materiál a musíte se s tím nějak poprat. Je to v podstatě ve všem, v cihlách, ve vatě, v betonech. Výrobci asi nestíhají vyrábět, tvrdí, že poptávka je větší než v předchozích letech. Ale třeba cihly už nejsou druhý rok,“ uvedla Komárková.

Majitel stavebnin v Hlučíně na Opavsku Dušan Gacík poznamenal, že větší poptávka po cihlách je v poslední době způsobena stavebním boomem. „Hodně se staví, ale není to zase tak zoufalé, že by někdo musel na cihly dlouho čekat,“ řekl. Oproti minulým letům ale rozdíl vidí. „Přes léto bývaly sklady plné a na cihly či podobné materiály byly slevy a akce. Letos se ceny drží. Nikdo nezlevňuje,“ doplnil.

Podle vedoucího stavebnin TOMI v Třebíči Michala Kučery jsou s dodávkami problémy od února. „Dodavatelé nestíhají. Řeší se to alokacemi a pořadníky,“ podotkl Kučera. Cihel byl podle něj nedostatek už loni v srpnu.

Výrobce betonu EKO BET z Plaňan na Kolínsku letos poprvé zavedl dodací lhůty, v minulosti měl veškerý sortiment skladem. Kvůli růstu poptávky museli přijmout nové pracovníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...