Nejhlouběji za sto let. Globální ekonomika letos kvůli viru klesne o šest procent, předpovídá OECD

Globální ekonomika letos klesne o šest procent, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V dobách vyjma světových válek by to znamenalo nejhlubší propad za posledních 100 let. Příští rok by mělo světové hospodářství, dostane-li svět pandemii pod kontrolu, vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 procenta. V případě, že se objeví druhá vlna pandemie, ale světová ekonomika letos klesne o 7,6 procenta a následující rok by vzrostla pouze o 2,8 procenta. Pro Českou ekonomiku OECD odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.

„Na konci roku 2021 převýší pokles tržeb jakoukoli předchozí krizi za posledních 100 let mimo válečné roky. Bude to mít vážné a dlouhodobé důsledky pro lidi, firmy i vlády,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová v úvodu k aktualizovanému výhledu.

Vlády vyzvala, aby neváhaly půjčovat na podporu nízkopříjmových pracovníků a na investice. „Je nutná mimořádně uvolněná měnová politika i vyšší zadlužení u veřejných financí, obojí bude tolerováno po dobu nízké hospodářské aktivity a inflace i vysoké nezaměstnanosti,“ řekla.

Booneová zdůraznila, že potenciální druhá vlna pandemie zvyšuje nejistotu, proto není vhodná doba na podněcování obchodního napětí. Vlády by podle ní měly spolupracovat na vývoji vakcíny.

„Pokud se ale virus do konce roku začne znovu šířit, očekáváme na rok 2020 pokles HDP o 13,2 procenta,“ uvádí OECD k vyhlídkám české ekonomiky. V případě Slovenska by příchod druhé vlny pandemie nemoci covid-19 znamenal, že ekonomika vykáže propad o více než 11 procent. Co se míry nezaměstnanosti týče, letos ji OECD v Česku odhaduje na 3,5 procenta, příští rok na 3,8 procenta. Pro Slovensko čeká letos nezaměstnanost 9,6 procenta a příští rok její pokles na 9,2 procenta.

Prognóza vývoje nezaměstnanosti pro Českou republiku překvapila Lukáše Kovandu z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavního ekonoma Czech Fund. „To je sice mírně horší nebo stejný odhad, než jaký uvádějí ministerstvo financí (3,3 procenta) a Česká národní banka (3,5 procenta), ale zase příznivější prognóza, než jakou má Evropská komise (pět procent) či Mezinárodní měnový fond (7,5 procenta),“ napsal Kovanda.  

Hospodářství Spojených států letos podle OECD čeká pokles o 7,3 procenta, zatímco příští rok by mohlo růst tempem 4,1 procenta. V případě druhé koronavirové vlny by propad největší světové ekonomiky letos dosáhl 8,5 procenta, zatímco příští rok by ekonomika vzrostla o 1,9 procenta.

Nejhorší propad čeká Británii

Nejhorší propad ze zemí, které OECD zohlednila, letos patrně čeká Británii, a to o 11,5 procenta. Příští rok by měla britská ekonomika vykázat růst o devět procent. Podle horšího scénáře, tedy zakusí-li svět druhou vlnu šíření koronaviru, letos britské hospodářství klesne o 14 procent a v roce příštím vzroste o pět procent.

Německo by mělo zajistit, že banky budou mít dostatek kapitálu, pokud v největší evropské ekonomice nastane vlna bankrotů, poznamenala ekonomka OECD Isabell Koskeová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...