Nejhlouběji za sto let. Globální ekonomika letos kvůli viru klesne o šest procent, předpovídá OECD

Globální ekonomika letos klesne o šest procent, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V dobách vyjma světových válek by to znamenalo nejhlubší propad za posledních 100 let. Příští rok by mělo světové hospodářství, dostane-li svět pandemii pod kontrolu, vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 procenta. V případě, že se objeví druhá vlna pandemie, ale světová ekonomika letos klesne o 7,6 procenta a následující rok by vzrostla pouze o 2,8 procenta. Pro Českou ekonomiku OECD odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.

„Na konci roku 2021 převýší pokles tržeb jakoukoli předchozí krizi za posledních 100 let mimo válečné roky. Bude to mít vážné a dlouhodobé důsledky pro lidi, firmy i vlády,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová v úvodu k aktualizovanému výhledu.

Vlády vyzvala, aby neváhaly půjčovat na podporu nízkopříjmových pracovníků a na investice. „Je nutná mimořádně uvolněná měnová politika i vyšší zadlužení u veřejných financí, obojí bude tolerováno po dobu nízké hospodářské aktivity a inflace i vysoké nezaměstnanosti,“ řekla.

Booneová zdůraznila, že potenciální druhá vlna pandemie zvyšuje nejistotu, proto není vhodná doba na podněcování obchodního napětí. Vlády by podle ní měly spolupracovat na vývoji vakcíny.

„Pokud se ale virus do konce roku začne znovu šířit, očekáváme na rok 2020 pokles HDP o 13,2 procenta,“ uvádí OECD k vyhlídkám české ekonomiky. V případě Slovenska by příchod druhé vlny pandemie nemoci covid-19 znamenal, že ekonomika vykáže propad o více než 11 procent. Co se míry nezaměstnanosti týče, letos ji OECD v Česku odhaduje na 3,5 procenta, příští rok na 3,8 procenta. Pro Slovensko čeká letos nezaměstnanost 9,6 procenta a příští rok její pokles na 9,2 procenta.

Prognóza vývoje nezaměstnanosti pro Českou republiku překvapila Lukáše Kovandu z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavního ekonoma Czech Fund. „To je sice mírně horší nebo stejný odhad, než jaký uvádějí ministerstvo financí (3,3 procenta) a Česká národní banka (3,5 procenta), ale zase příznivější prognóza, než jakou má Evropská komise (pět procent) či Mezinárodní měnový fond (7,5 procenta),“ napsal Kovanda.  

Hospodářství Spojených států letos podle OECD čeká pokles o 7,3 procenta, zatímco příští rok by mohlo růst tempem 4,1 procenta. V případě druhé koronavirové vlny by propad největší světové ekonomiky letos dosáhl 8,5 procenta, zatímco příští rok by ekonomika vzrostla o 1,9 procenta.

Nejhorší propad čeká Británii

Nejhorší propad ze zemí, které OECD zohlednila, letos patrně čeká Británii, a to o 11,5 procenta. Příští rok by měla britská ekonomika vykázat růst o devět procent. Podle horšího scénáře, tedy zakusí-li svět druhou vlnu šíření koronaviru, letos britské hospodářství klesne o 14 procent a v roce příštím vzroste o pět procent.

Německo by mělo zajistit, že banky budou mít dostatek kapitálu, pokud v největší evropské ekonomice nastane vlna bankrotů, poznamenala ekonomka OECD Isabell Koskeová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 13 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 16 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled