Nečas: Koaliční spor o rozpočtové určení daní je umělý

Praha – ODS neblokuje jednání o rozpočtovém určení daní, které má ubrat peníze čtveřici velkých měst a přidat je obcím. Koaliční spor, který se kvůli tomu rozhořel, je uměle vyvolaný. Na dnešní tiskové konferenci to zdůraznil premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že vláda se bude rozpočtovým určením daní zabývat ve středu. Podle Nečase je ODS připravena nalézt koaliční shodu. Ve svém postoji k rozpočtovému určení daní se však s návrhem ministerstva financí rozchází. Peníze totiž nechce ubírat například Praze.

„V současné době se jedná o umělý a zbytečný spor, který jsme schopni vyřešit,“ zdůraznil premiér. Zároveň popřel, že by občanští demokraté blokovali jednání. Koalice se kvůli tomuto tématu sešla prý už třikrát s cílem nalézt kompromisní řešení. „O rozpočtovém určení jednáme a je falešné tvrdit, že průtahy má na svědomí ODS nebo předseda vlády,“ uvedl Nečas.

Kdo může za průtahy? Nečas viní ministerstvo financí

Zatímco návrh změn do připomínkového řízení poslalo už v srpnu, na stůl vlády ho šéf resortu Miroslav Kalousek (TOP 09) dal teprve v říjnu. „O zařazení na jednání vlády požádal ministr financí až 26. září v 16:30, tedy po dvou měsících,“ upozornil Nečas. Původně se přitom očekávalo, že vláda předlohu projedná do konce října.

Taková prodleva by podle něj byla pochopitelná, kdyby ministerstvo financí řešilo stovky připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení. V tomto případě tomu ale tak nebylo. „Celkem ministerstvo reagovalo na 81 připomínek. Z toho však 50 připomínek neakceptovalo a rozpor u nich nadále trvá,“ podotkl premiér.

Změna v určení daní má pomoci malým obcím

Ministerstvo financí navrhuje změnu rozpočtového určení daní, podle níž by o část peněz ze sdílených daní přišla čtyři největší města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Praha má mít v roce 2013 příjmy snížené o 200 milionů korun, v roce 2014 o 800 milionů korun a v roce 2016 má přijít už o 1,6 miliardy korun. Brno, Ostrava a Plzeň přijdou v prvním roce změn o 100 milionů korun a v roce 2016 o 700 milionů korun.

Naopak polepšit si mají menší obce, které zatím dostávaly v přepočtu na jednoho obyvatele ze sdílených daní mnohem méně peněz než velká města. Díky změně zákona si polepší celkem 6 241 menších měst a obcí v úhrnu o 13,5 až 14,5 miliardy korun. Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od 2 000 do 10 000 obyvatel.

ODS: Praha by o peníze přijít neměla

ODS vidí změny v rozpočtovém určení daní odlišně než ministerstvo financí. „U tří velkých měst - Prahy, Brna a Plzně - chceme fixovat stávající příjmy a u hlavního města chceme odstranit anomálii, kdy Praha má největší příjmy na obyvatele jako obec, ale zdaleka nejmenší příjmy na obyvatele jako kraj,“ upozornil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

ODS by ráda přesunula zhruba 3 až 4 miliardy korun a přidání té samé částky Praze jako kraji. Kromě toho by chtěla zvýšit motivační složku pro obce a města. Jejich vedení by mělo být více zainteresováno na tom, aby vytvářelo příznivé podnikatelské prostředí a podmínky pro zaměstnanost.

Plán občanských demokratů na zafixování příjmů velkých měst vítá i část opoziční ČSSD. „Velká města jsou všude ve světě centra rozvoje. Je důležité pro rozvoj celé České republiky, aby tato města nebyla podfinancována,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 primátor Ostravy Petr Kajnar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 21 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 23 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.