Na veřejně prospěšné práce je letos méně peněz. Pro někoho však zůstávají poslední šancí

3 minuty
Události: Veřejně prospěšné práce
Zdroj: ČT24

V Česku ubývá lidí, kteří uklízejí ulice v rámci veřejně prospěšných prací. Na jejich výplaty pošle letos stát městům 1,3 miliardy korun, tedy o 600 milionů korun méně než loni. Důvodem je nízká nezaměstnanost a dostatek volných míst ve firmách. Zástupci radnic však tvrdí, že dávali práci jen lidem, kteří mají mizivou šanci najít jakoukoli jinou a v ulicích budou nyní chybět.

Stanislav Šebek byl v Děčíně přijat na veřejně prospěšné práce. Coby nováček nafasoval nové montérky a boty. Od února začne spolu s ostatními uklízet ulice. Dříve pracoval jako dělník v kovohutích, ale teď jinou práci nesehnal. „Zkoušel jsem to, ale koukají divně – vzhledem ke zdravotním problémům a k tomu, že už mi bylo padesát.“

V Děčíně mají připravené pracovní oděvy pro zhruba sedmdesát lidí, kolik jich obvykle touto dobou přijímali. Teď jich nastoupí čtyřicet. „Mají smlouvu jenom na tři měsíce, potom uvidíme, jestli dostaneme další finanční prostředky,“ řekl vedoucí děčínského Střediska městských služeb Jaroslav Horák. 

O pár kilometrů dál uklízí sedm lidí Benešov nad Ploučnicí. Bývalo jich tu v minulosti i o deset víc. „Chybějí strašně moc. Město je velký a práce je tolik,“ podotkl ředitel Služby města Benešov nad Ploučnicí Pavel Košnar. 

Sami pracovníci často vnímají veřejně prospěšné práce jako poslední šanci. „Jsem v invalidním důchodě, takže mě nikde nevezmou,“ řekla Hanka Kratochvílová, která pracuje v Benešově nad Ploučnicí. „Ptají se: Vám je pětačtyřicet a vy ještě vůbec hledáte práci?“ poznamenala Vendulka Schaferová, pracující v Děčíně. 

Měsíční mzda za veřejně prospěšné práce je 15 tisíc korun.

Nezaměstnanost je nyní v Česku rekordně nízká a s ní klesla i státní podpora veřejně prospěšných prací. „I lidé z této skupiny uchazečů o zaměstnání mají mnohem vyšší šance na získání stálé práce,“ uvedla tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Nadějí pro města jsou evropské projekty a také sliby ministerstva práce a sociálních věcí, že během roku zkusí vyjednat navýšení peněz.

Navíc zdejší radnice používají veřejně prospěšné práce k udržení pořádku ve vyloučených lokalitách. Ulice tu nechávají uklízet místní. „Když uklízíte na tom místě, kde zároveň i žijete, máte k tomu úplně jiný vztah, to je jasné,“ soudí děčínský radní pro sociální problematiku Ondřej Smíšek (Náš Děčín).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...