Na posílení záchranného fondu se eurozóna zatím neshodla

Brusel - Eurozóna zatím nerozhodla o posílení svého záchranného fondu (EFSF), který má sloužit na pomoc zemím ve finančních potížích. O možných změnách na posílení jeho úvěrové kapacity a rozšíření jeho aktivit, po nichž volá mimo jiné Evropská komise, se tak bude ještě jednat.

Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker nicméně neupřesnil, jestli se podaří najít shodu v této věci již před summitem EU, který se koná 4. února. Do této doby by dohodu chtěl mít předseda Evropské komise José Barroso. Juncker jen podotkl, že eurozóna bude chtít práci co nejvíce urychlit, žádné konkrétní termíny nicméně nedal.

Fond je založen na garancích od států bloku ve výši 440 miliard eur, celkově by však díky půjčkám od Mezinárodního měnového fondu a EU dosáhl až na 750 miliard eur. Ze zmiňované sumy 440 miliard eur od států eurozóny v zárukách ale nyní reálně může být půjčeno jen 250 miliard eur, zbytek slouží jako rezerva k zajištění výhodného ratingu fondu.

Nahrávám video

„Euro samo o sobě není problémem, avšak v některých členských státech máme krizi,“ řekl novinářům Juncker. „Trh zůstává volatilní,“ podotkl rovněž k současné situaci. Podle Junckera mezi ministry a státy eurozóny panuje hodně společných pohledů na situaci a fond EFSF, rozdíly podle něj nejsou dramatické, takže výsledky by mohly přijít již brzy.

Dnešní rozhodnutí o tom, že jednání o případném posílení fondu budou ještě pokračovat, se dalo očekávat už na základě prohlášení ministrů při příjezdech na jednání. Někteří z nich, mezi nimiž byl i zástupce jednoho z klíčových hráčů - Německa, hovořili o tom, že není žádný tlak na přijímání nějakých naléhavých opatření.

Německý ministr Wolfgang Schaüble podotkl, že situace na trhu s dluhopisy je klidnější. K posílení úvěrové kapacity fondu kromě komise vyzývá třeba i Evropská centrální banka (ECB). Její šéf Jean-Claude Trichet řekl, že je potřeba zlepšit fond „kvalitativně i kvantitativně“.

Jde třeba o to, zda by měl EFSF nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu. Právě tyto nové možné nástroje ale budou patřit k předmětům dalších debat. Proti takové možnosti se v minulosti vyslovovalo právě již zmiňované Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...