Na posílení záchranného fondu se eurozóna zatím neshodla

Brusel - Eurozóna zatím nerozhodla o posílení svého záchranného fondu (EFSF), který má sloužit na pomoc zemím ve finančních potížích. O možných změnách na posílení jeho úvěrové kapacity a rozšíření jeho aktivit, po nichž volá mimo jiné Evropská komise, se tak bude ještě jednat.

Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker nicméně neupřesnil, jestli se podaří najít shodu v této věci již před summitem EU, který se koná 4. února. Do této doby by dohodu chtěl mít předseda Evropské komise José Barroso. Juncker jen podotkl, že eurozóna bude chtít práci co nejvíce urychlit, žádné konkrétní termíny nicméně nedal.

Fond je založen na garancích od států bloku ve výši 440 miliard eur, celkově by však díky půjčkám od Mezinárodního měnového fondu a EU dosáhl až na 750 miliard eur. Ze zmiňované sumy 440 miliard eur od států eurozóny v zárukách ale nyní reálně může být půjčeno jen 250 miliard eur, zbytek slouží jako rezerva k zajištění výhodného ratingu fondu.

1 minuta
Telefonát Evy Hrnčířové
Zdroj: ČT24

„Euro samo o sobě není problémem, avšak v některých členských státech máme krizi,“ řekl novinářům Juncker. „Trh zůstává volatilní,“ podotkl rovněž k současné situaci. Podle Junckera mezi ministry a státy eurozóny panuje hodně společných pohledů na situaci a fond EFSF, rozdíly podle něj nejsou dramatické, takže výsledky by mohly přijít již brzy.

Dnešní rozhodnutí o tom, že jednání o případném posílení fondu budou ještě pokračovat, se dalo očekávat už na základě prohlášení ministrů při příjezdech na jednání. Někteří z nich, mezi nimiž byl i zástupce jednoho z klíčových hráčů - Německa, hovořili o tom, že není žádný tlak na přijímání nějakých naléhavých opatření.

Německý ministr Wolfgang Schaüble podotkl, že situace na trhu s dluhopisy je klidnější. K posílení úvěrové kapacity fondu kromě komise vyzývá třeba i Evropská centrální banka (ECB). Její šéf Jean-Claude Trichet řekl, že je potřeba zlepšit fond „kvalitativně i kvantitativně“.

Jde třeba o to, zda by měl EFSF nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu. Právě tyto nové možné nástroje ale budou patřit k předmětům dalších debat. Proti takové možnosti se v minulosti vyslovovalo právě již zmiňované Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...