Na posílení záchranného fondu se eurozóna zatím neshodla

Brusel - Eurozóna zatím nerozhodla o posílení svého záchranného fondu (EFSF), který má sloužit na pomoc zemím ve finančních potížích. O možných změnách na posílení jeho úvěrové kapacity a rozšíření jeho aktivit, po nichž volá mimo jiné Evropská komise, se tak bude ještě jednat.

Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker nicméně neupřesnil, jestli se podaří najít shodu v této věci již před summitem EU, který se koná 4. února. Do této doby by dohodu chtěl mít předseda Evropské komise José Barroso. Juncker jen podotkl, že eurozóna bude chtít práci co nejvíce urychlit, žádné konkrétní termíny nicméně nedal.

Fond je založen na garancích od států bloku ve výši 440 miliard eur, celkově by však díky půjčkám od Mezinárodního měnového fondu a EU dosáhl až na 750 miliard eur. Ze zmiňované sumy 440 miliard eur od států eurozóny v zárukách ale nyní reálně může být půjčeno jen 250 miliard eur, zbytek slouží jako rezerva k zajištění výhodného ratingu fondu.

Nahrávám video

„Euro samo o sobě není problémem, avšak v některých členských státech máme krizi,“ řekl novinářům Juncker. „Trh zůstává volatilní,“ podotkl rovněž k současné situaci. Podle Junckera mezi ministry a státy eurozóny panuje hodně společných pohledů na situaci a fond EFSF, rozdíly podle něj nejsou dramatické, takže výsledky by mohly přijít již brzy.

Dnešní rozhodnutí o tom, že jednání o případném posílení fondu budou ještě pokračovat, se dalo očekávat už na základě prohlášení ministrů při příjezdech na jednání. Někteří z nich, mezi nimiž byl i zástupce jednoho z klíčových hráčů - Německa, hovořili o tom, že není žádný tlak na přijímání nějakých naléhavých opatření.

Německý ministr Wolfgang Schaüble podotkl, že situace na trhu s dluhopisy je klidnější. K posílení úvěrové kapacity fondu kromě komise vyzývá třeba i Evropská centrální banka (ECB). Její šéf Jean-Claude Trichet řekl, že je potřeba zlepšit fond „kvalitativně i kvantitativně“.

Jde třeba o to, zda by měl EFSF nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu. Právě tyto nové možné nástroje ale budou patřit k předmětům dalších debat. Proti takové možnosti se v minulosti vyslovovalo právě již zmiňované Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 1 hhodinou

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 1 hhodinou

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.