Moskva dodá Pekingu plyn, na oplátku dostane bankovní služby

Moskva – Smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu takzvanou východní cestou dnes v Moskvě podepsali představitelé Ruska a Číny. Práce na plynovodu pojmenovaného Síla Sibiře začaly letos v září. Podle dohody má Čína během 30 let odebrat každoročně 38 miliard krychlových metrů plynu v celkové hodnotě 400 miliard dolarů. Obě země se zároveň dohodly také na rozšíření bankovních styků, které mají Rusku nahradit západní finanční zdroje zablokované v důsledku sankcí.

Dnešní smlouva ukončila deset let trvající komplikované vyjednávání mezi oběma zeměmi. Za Rusko dnes smlouvu podepsal premiér Dmitrij Medvěděv a Peking zastupoval předseda vlády Li Kche-čchiang. Vedle dodávek plynu oba politikové podepsali dalších zhruba čtyřicet mezinárodních dohod, které mají po vyhlášení protiruských sankcí za úkol položit základ nových rusko-čínských vztahů.

Dodávky ruského plynu do Číny mají být zahájeny v letech 2018–19 s tím, že ruští experti se domnívají, že by jednání o konkrétním režimu dodávek mohlo začít příští rok. Pro Rusko je to vítaná alternativa odbytu plynu poté, co řada významných evropských klientů zvažuje alternativní zdroje či jiné dodavatele.

Dnešní úspěšná jednání jsou podle jednatele společnosti ENA Vladimíra Štěpána výhodná pro obě země. Čína by totiž chtěla zvýšit spotřebu plynu a nahradit tak uhlí, které způsobuje velké emise. Hlavním důvodem, proč Peking smlouvu podepsal, je tedy zejména zlepšení životního prostředí. Rusko zase využije své produkční kapacity, konkrétně tedy rezervy zemního plynu, které se spolu se západními sankcemi ještě zvýší. 

Výstavbu plynovodu Síla Sibiře v září u jakutské obce Us Chatyn slavnostně zahájil prezident Vladimir Putin. Plynovod bude dlouhý 4000 kilometrů a do Číny má předávat suroviny ze sibiřských nalezišť Čajanda a Kovykta. První z nich má odhadované zásoby plynu 1,2 bilionu a druhé 1,5 bilionu krychlových metrů. Roční kapacita budovaného plynovodu je 61 miliard krychlových metrů.

„Zřejmě bude položen i druhý plynovod, možná i třetí. To znamená, že se Rusko do značné míry zbaví závislosti na exportu plynu do Evropy, řádově tak do deseti let,“ myslí si Štěpán. Rusku navíc pomohlo, že Čína zafinancovala stavbu plynovodu Síla Sibiře dopředu.

Ruská agentura TASS uvedla, že smlouva o plynových dodávkách má doprovodný dokument o „strategické spolupráci“ ruské státní ropné společnosti Rosněfť s čínskou energetickou společností CNPC. Detaily této spolupráce ale žádná ze stran nezveřejnila.

Spolupracovat budou i v bankovnictví

Zároveň s Číňany uzavřela dohodu i druhá největší ruská banka VTB a státní rozvojová banka VEB o spolupráci v bankovnictví. Jak uvedl reportér Reuters podepsaly tyto finanční domy, které postihly západní protiruské sankce, rámcové dohody s čínskou China Exim Bank o otevření úvěrových linek. Další banka, jež je také na sankčním seznamu Západu, Rosselchozbank podepsala s finančníky z China Exim Bank rámcovou dohodu o poskytování finančních prostředků v oblasti zahraničního obchodu.

Smlouvu o zajištění finančních zdrojů ve výši půl miliardy dolarů podepsali i největší ruský mobilní operátor MegaFon a Čínská rozvojová banka.

Čínská centrální banka dnes mezitím informovala, že s ruskou centrální bankou sjednala výměnu národních měn obou zemí. Cílem je tak ochránit před případnými ztrátami spojenými se změnou kurzu. Dohoda o takzvaném měnovém swapu bude platit tři roky s možností prodloužení. Obě strany si v jejím rámci budou moci vyměnit 150 miliard jüanů a 815 miliard rublů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...