Mnozí živnostníci mohou na hypotéky zapomenout. Přísnější pravidla jim sníží limity ještě víc než dosud

3 minuty
Události: Dopad nových pravidel pro hypotéky na OSVČ
Zdroj: ČT24

Od října by měly začít banky uplatňovat doporučení ČNB na zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték. „Utažení šroubů“ dopadne obzvláště tvrdě na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Přitom živnostníci a podnikatelé mají se získáváním úvěrů na bydlení potíže už nyní. Od října nejspíš dosáhnou na ještě nižší částky.

Malířem pokojů je Libor Zábranský už přes dvacet let. Když si ale chtěl vzít hypotéku, narazil. Jeho příjmy podle daňového přiznání bance nestačily. Jako živnostník si totiž může odečítat 80 procent z příjmů na výdaje, které pak nepodléhají zdanění, ale zároveň je pak nemůže bance vykázat jako svůj výdělek. Půjčit si přitom potřeboval milion korun.

„Jako OSVČ bych tu hypotéku nikdy nedostal, protože bylo úplně jedno, jestli přiznávám náklady nebo jedu na paušál, prostě ten příjem byl tak nízký, že jsem pro banku nebyl partner,“ řekl Zábranský, který je členem Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů. 

Nakonec mu pomohlo to, že jeho manželka byla zaměstnaná, a tak si hypotéku vzali spolu. Teď budou ale banky ještě o něco přísnější.

 Od října bude rozhodující především to, kolik budou moct lidé splácet. Česká národní banka nastavila tento limit na 45 procent z výplaty. Podnikatel, který tak vydělává šedesát tisíc měsíčně, si u jedné z bank mohl dosud půjčit skoro pět milionů korun. Od října to bude 3,8 milionu. 

„Banky, které vycházely podnikatelům vstříc, budou muset akceptovat nová pravidla České národní banky,“ uvedl hypoteční specialista společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák. Podnikatelé si tedy nebudou moci půjčit tolik jako dosud. 

Hypotéky a OSVČ
Zdroj: ČT24

U větších bank, které bývají přísnější, pak se stejným příjmem – tedy 60 tisíc měsíčně – dosáhnou na půjčku ve výši ani ne dva miliony. Část malých živnostníků ale hypotéku používá i na rozšíření svého podnikání.

Nová situace se tak dotkne toho, jak si podnikatelé zabezpečí prostředky pro investiční rozvoj, domnívá se předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. „Buď bude muset shánět jiné komerční úvěry, nebo bude muset shánět výpomoci od jiných podnikatelů,“ uvedl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Přísnější pravidla pro poskytování hypoték začnou platit prvního října. Kromě limitu, který stanoví, kolik můžou lidé ze své výplaty dát na splátky, budou banky také zkoumat, jestli půjčená suma nepřekročí devítinásobek klientova čistého ročního výdělku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...