Místo většího balíku peněz odešel Ťok s méně. Pilný přehodnotil nárůst peněz pro dopravu

Ministerstvo financí navrhlo snížit resortu dopravy původně slíbený nárůst rozpočtu na dopravní stavby o 1,5 miliardy korun. V polovině června ministři dopravy Dan Ťok (za ANO) a financí Ivan Pilný (ANO) oznámili navýšení peněz Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI) o deset miliard korun nad původně navržených 45 miliard ze státního rozpočtu, nyní to však bude jen 8,5 miliardy korun. Po setkání obou ministrů to řekl Ťok. S Pilným v úterý jednal i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a zástupce ministerstva školství.

Ministr dopravy přitom šel na jednání s požadavkem ještě dalšího navýšení rozpočtu pro příští rok. Přislíbené peníze podle něj totiž nepokrývají všechny potřeby zahájené výstavby. „Pokud nemáme zastavit soutěžení a pokud nemáme zastavit projekty, které se mají teď vysoutěžit a zahájit, tak bychom dalších pět až osm miliard korun potřebovali nezbytně nutně,“ uvedl Ťok.

Máme příslib dalšího jednání.
Dan Ťok

Garantovaných 8,5 miliardy přitom není určeno pouze pro fond dopravy, z něhož se platí výstavba a opravy silnic a železnic. Část z těchto peněz má směřovat i do rozpočtu kapitoly ministerstva dopravy, ze které resort financuje například provoz dálkových vlaků, nebo správu registrů včetně registru aut nebo řidičských průkazů.

V ohrožení by mohly být D3 i pokračování D11

Resort dopravy má nyní připraveny v soutěžích stavby v hodnotě zhruba 60 miliard korun. Pokud by požadované peníze nedostal, musely by státní investorské organizace další přípravu výstavby zastavit, uvedl Ťok. V ohrožení pak jsou například stavby na dálnici D3 na jihu Čech, pokračování na D11 z Hradce Králové k polským hranicím, D35 do Olomouce nebo dokončení výstavby dálnice D1.

Nahrávám video

Se snižováním peněz do resortu dopravy se ministerstvo nicméně nechce smířit a podle Ťoka má ještě příslib dalšího jednání. Původní návrh rozpočtu pro resort dopravy představoval citelné meziroční snížení peněz. Zatímco fond měl příští rok podle původního návrhu hospodařit proti letošnímu rozpočtu s částkou o sedm miliard Kč nižší, kapitole ministerstva původní návrh meziročně snížil financování o 12 miliard na 43 miliard korun.

Dohoda na rozpočtu pro školství ještě není

Ohledně rozpočtu jednalo s Pilným i ministerstvo školství. Ohledně peněz na příští rok se ale stále nedohodli. Rozpočet se podle politického náměstka ministra školství Petra Pavlíka bude odvíjet od toho, jak se nakonec budou zvyšovat platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.

Na růstu platů ve veřejném sektoru se v pondělí dohodly odbory s vládou, zatím ale není rozhodnuto, o kolik mzdy porostou a odkdy. Ministerstvo podporuje požadavky odborů na navýšení platů učitelů o 15 procent, který jim minulý týden slíbil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle Pavlíka by to znamenalo asi 11 miliard korun z rozpočtu včetně odvodů.

Letos školství hospodaří s rozpočtem 148 miliard korun, na příští rok požadovala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) 172 miliard. Ministerstvo financí ve svém květnovém návrhu počítalo se zhruba 160 miliardami korun. Ministerstvo školství podle Pavlíka trvá na původních požadavcích a bude je prosazovat „v co nejširší míře“.

Nahrávám video

Pilný zopakoval, že je stále vázán deficitem 50 miliard korun, který schválila vláda. Počítá s tím, že o platech a schodku státního rozpočtu se po odevzdání jeho návrhu vládě povede další debata. Návrh rozpočtu prý odešle do konce srpna tak, jak se na něm dohodl s resorty. „Částka na platy ve výši 12 miliard bude uvedena zvlášť a vláda se potom rozhodne, jakým způsobem s ní bude zacházet,“ řekl. Na avizovaný růst platů od listopadu podle něj nemají dostatek peněz stát ani kraje. Myslí si, že mzdy by se měly navýšit až od ledna a přidáno by měli dostat především učitelé.

S Pilným se zástupci ministerstva školství nyní alespoň dohodli na rozdělení 1,7 miliardy korun, které byly původně určené na kariérní řád, jež ale parlament zamítl. Zhruba jedna miliarda z této sumy by měla jít na podporu společného vzdělávání dětí ve školách, přibližně 350 milionů korun bude určeno na růst výkonů ve školství a podporu učitelů. Zbytek má jít na kompenzaci církevních a soukromých škol. Jedná se o mandatorní výdaje. 

S penězi navíc posílí diplomacie kyberbezpečnost

Ministerstvo zahraničí pak dostane v návrhu rozpočtu na rok 2018 dalších 475 milionů korun. Po jednání s Pilným to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

„Ty věci, které byly pro nás priority, kde jsem byl přesvědčen, že bychom na to doplatili, kdybychom to nepokryli, tam jsem rád, že jsme se dnes dohodli,“ řekl šéf diplomacie po přibližně hodinové schůzce. Pro svůj resort chtěl ale od Pilného získat přibližně 616 milionů navíc.

Více peněz půjde na posílení kybernetické bezpečnosti. „Je to nutnost, dlouho se s ní otálelo. Musíme se kybernetické bezpečnosti věnovat systematicky,“ prohlásil Zaorálek. Resort podle něj potřebuje zaplatit odborníky a zlepšit technologické vybavení. „Ti, kteří se chtějí do našich systémů nabourat, jsou vybavení špičkově. A my musíme být schopni jim čelit,“ podotkl ministr. Černínský palác se stal terčem útoku hackerů na začátku letošního roku.

Zaorálek žádal také peníze na uspořádání oslav ke 100. výročí založení Československa a 50. výročí od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Další peníze podle Zaorálka spolkne zajištění konzulárních služeb pro české občany v souvislosti s olympijskými hrami v jihokorejském Soulu. „To máme všechno pokryto, za což jsem rád, protože to jsou mimořádné události,“ poznamenal Zaorálek.

Přibližně 120 milionů korun ale bude podle ministra zahraničí scházet na opravy a údržbu ambasád a dalších budov, které má Česká republika v zahraničí. „Dohodli jsme se, že o těch se bude jednat v průběhu příštího roku,“ řekl Zaorálek.

Nahrávám video

V původním návrhu rozpočtu, který současný šéf státní kasy Pilný zdědil po svém stranickém lídrovi Andreji Babišovi, bylo pro diplomacii vyčleněno 7,8 miliardy korun. Při jednání mezi resorty, která probíhají již od května, již finance slíbily navýšení prvotní částky. Zaorálek by se rád dostal k sumě 8,6 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
12:33Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 9 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
před 22 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánovčera v 13:49

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
včera v 12:42

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.