Ministerstvo vnitra se před volbami do Poslanecké sněmovny zaměří na ochranu proti případným kyberútokům. Ze společného jednání premiéra Bohuslava Sobotky, zástupců Národního bezpečnostního úřadu, ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu vzešla speciální skupina, která má hledat možná rizika a slabá místa.
„Pro mne je důležité, aby mě zástupci všech těchto institucí ujistili o tom, že Česká republika bude připravena a že nebude možné zasáhnout do přípravy voleb, sčítání hlasů a zveřejňování výsledků voleb,“ zdůraznil premiér Sobotka.
Řadu falešných zpráv a hackerských útoků odvracely volební štáby před nedávnými prezidentskými volbami ve Francii. Podezření z kybernetického ovlivňování posledních prezidentských voleb ze strany Ruska dosud řeší ve Spojených státech amerických. Podle Sobotky se státní správa na analýzy dění ve světě snaží reagovat.
Hackeři mohou zasáhnout zpracovávání výsledků nebo šířit dezinformace
Tuzemské volby probíhají s využitím papíru a tužky, bezpečnostní instituce ale varují před rizikem, které skýtá třeba elektronické vytváření registrů pro voličské seznamy. Lze například očekávat pokusy zahltit obsluhující servery.
Další problémy mohou nastat při představení výsledků. Nová expertní skupina hlídá především organizaci voleb na ministerstvu vnitra a přípravu systémů ČSÚ, který má právě zpracování výsledků na starosti. Případné dezinformační kampaně zas mohou vyvolat pokus o snížení důvěryhodnosti voleb.
Ministerstvo vnitra hodlá klást na kybernetickou bezpečnost větší důraz než doposud. „Hrozba v elektronickém světě je reálná a musíme si uvědomit, co je cílem útoků. Cílem je vyvolat pochybnost o správnosti průběhu a výsledku voleb a ovlivňovat důvěru voličů,“ shrnuje náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Jednou z novinek před letošními volbami je například pomoc ze strany ministerstva vnitra politickým stranám v obraně před kyberútoky. Na konci měsíce mohou projít pověření pracovníci stranických volebních štábů školením. „Existují zkušenosti ze světa, kdy štáby nebo korespondence politických stran a kandidáti sami byli cílem dezinformací a útoků. Nebo se jejich maily staly terčem hackerských útoků. Proto jim nyní chceme poradit,“ říká Nováček.
A představitelé politických stran snahu vítají. „Už to dlouhodobě řešíme, nicméně pokud nám odborníci státní správy dají nějaká dobrá doporučení, říkám proč ne,“ chválí snahu ministerstva předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Ani jeho protějšek z hnutí ANO Jaroslav Faltýnek riziko nechce podceňovat. „Určitě to je vážné téma, kterému je potřeba se věnovat,“ hodnotí záměr. A místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek s odkazem na události v zahraničí soudí, že politické strany by měly obdržet rady ke zlepšení stavu.
Útoky na infrastrukturu už probíhají. Bezpečnostní tým dostane peníze z rozpočtu
Kybernetické útoky na kritickou či důležitou informační infrastrukturu jsou v posledních letech na vzestupu. Vládní tým GovCERT eviduje zhruba 100 bezpečnostních incidentů měsíčně.
Poslanecká sněmovna už také schválila novelu zákona o letošním státním rozpočtu, díky které bude mít Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vlastní rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu.
Kybernetický úřad legislativně vznikl vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který na počítačovou bezpečnost v Česku dohlíží nyní. Výdaje nového úřadu budou letos činit zhruba 214 milionů korun. Z toho 139 milionů korun budou kapitálové výdaje a 75 milionů korun běžné výdaje. Návrh předpokládá, že nový úřad získá 183 milionů korun z rozpočtu NBÚ a dalších 31 milionů z nespotřebovaných výdajů. NBÚ má v letošním schváleném rozpočtu výdaje zhruba 490 milionů korun.
