Minuta volání do pěti korun, SMS nejvýš za dvě do všech členských zemí, dohodli se zástupci EU

Po odstranění roamingu, tedy volání ze zahraničí do domácí sítě, přijde i levnější volání mezi členskými zeměmi. Dohodli se na tom v noci na středu zástupci Evropského parlamentu a zemí Evropské unie. Cena hovoru do všech zemí EU by neměla přesáhnout 4,87 korun, textová zpráva pak 1,54 koruny bez DPH. Dohoda by mohla platit od května příštího roku.

Místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip výsledek vyjednávání ocenil. „Zvýší to propojení Evropy i její konkurenceschopnost. Pokládáme základy rozvoje sítí páté generace (5G) v EU,“ poznamenal. Příslušné spektrum by mělo být k dispozici na konci roku 2020.

Politická dohoda na podobě nového kodexu pro elektronické komunikace je totiž především krokem v přípravě pravidel, která mají Unii připravit na dobu sítí příští generace s vysokou rychlostí a širokým pokrytím.

Noční dohoda nakonec určuje, že horní hranice nemůže přesáhnout 19 centů (4,87 Kč) za minutu plus daň. Cena za textovou zprávu by neměla přesáhnout šest centů (1,54 Kč) a DPH.

Noční dohodu vnímá česká europoslankyně Dita Charanzová jako velké vítězství pro obyvatele EU. „Jsem ráda, že je pod ní podepsána Česká republika. Z mého pohledu se jedná o první krok k tomu, abychom domácí a mezinárodní hovory v rámci EU brzy využívali za naprosto stejných cenových podmínek,“ uvedla.

Roamingové poplatky při volání ze zahraničí byly zrušeny už loni. Nastala tak situace, kdy telefonní hovor přes hranici různým směrem stál různé částky.

Nová pravidla mají zajistit i dostupnost spolehlivého internetu, lepší ochranu spotřebitelů včetně možnosti kompenzace při potížích u přechodu mezi operátory, a také například zavádějí evropský systém mobilního varování. Nyní je čeká ještě schválení v europarlamentu a v Radě EU. Pak budou mít státy dva roky na to, aby pravidla převedly do svého vlastního práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled