Ministerstvo chce snížit mandatorní výdaje, ochota v parlamentu však chybí

Praha - Ministerstvo financí připravuje návrh na změnu sociálních dávek a důchodů. V praxi se má nové nařízení promítnout ve snížení mandatorních výdajů, tedy zákonem stanovených. Podporu pro svůj záměr však ministerstvo bude shánět velmi těžko. Podle pravděpodobnějšího scénáře, postaveném na průzkumu napříč parlamentními stranami, budou problémy neúnosného rozpočtového schodku po volbách řešeny spíše zvyšováním daní.

Polovina parlamentních stran chystá v případě úspěchu ve volbách zavést razantní kroky. Mezi ně patří například vyšší daně firmám, milionářská daň nebo konec stropů sociálního pojistného. Někteří se dokonce obracejí zády k dosavadně propagovaným názorům. „Je to poprvé, co říkám, že budu stát za zvyšováním daní. Deset let jsem daně pouze snižoval,“ vyjádřil se ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.

K podobnému záměru se staví i zástupci jiných stran. „Zvažujeme pro příští období velmi mírné zvýšení také přímých daní, ale upozorňuji, velmi mírné,“ nastínila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Pro zrušení stropů na odvodu sociálního a zdravotního pojištění u vysoce příjmových skupin jsou také komunisté. „Co se týká mandatorních výdajů, tam bychom opět viděli neradi jakékoli škrtání,“ uvedla poslankyně za KSČM Miloslava Ostrá.

3 minuty
Reportáž Michaly Hergetové
Zdroj: ČT24

 Státní pokladně bude letos chybět více než 200 miliard korun. Do podobně nepříznivých čísel se může dostat také příští rok. Kvůli krizi dochází ke snižování daňových příjmů a zvýšení výplat sociálních dávek, například pro nezaměstnané. Jen tento týden na ně rozpočtový výbor sněmovny přidal 1,5 miliardy. Za celý rok za ně stát zaplatí přes 15 miliard, tedy trojnásobek loňské částky.

Razantní změny v sociálních dávkách zatím propagují pouze zelení a také nově utvořená TOP 09. Podle nich je špatně, pokud platby od státu v ČR pobírá více než polovina lidí. „Pokud nezměníme ty systémy tak, že budou efektivnější o desítky miliard, pak skutečně hrozí, že ti nejchudší a nejslabší zůstanou bez pomoci,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Kde mandatorní výdaje snižovat? Například zrušením podpory stavebního spoření nebo koncem sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří nejsou ochotni provádět veřejné práce. „To je dlouhodobý úkol, ten my deklarujeme neustále, nicméně v tomto krátkodobém období, které je trochu zdramatizováno ekonomickou recesí, to nyní nepovažujeme za prioritu,“ tvrdí Miroslav Kocourek z ODS. Mandatorním škrtům se však podle prognóz odborníků nebude moci vyhnout žádná příští vláda. Česká republika si totiž podle nich nemůže dovolit schodek v podobě několika set milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...