Ministerstvo chce snížit mandatorní výdaje, ochota v parlamentu však chybí

Praha - Ministerstvo financí připravuje návrh na změnu sociálních dávek a důchodů. V praxi se má nové nařízení promítnout ve snížení mandatorních výdajů, tedy zákonem stanovených. Podporu pro svůj záměr však ministerstvo bude shánět velmi těžko. Podle pravděpodobnějšího scénáře, postaveném na průzkumu napříč parlamentními stranami, budou problémy neúnosného rozpočtového schodku po volbách řešeny spíše zvyšováním daní.

Polovina parlamentních stran chystá v případě úspěchu ve volbách zavést razantní kroky. Mezi ně patří například vyšší daně firmám, milionářská daň nebo konec stropů sociálního pojistného. Někteří se dokonce obracejí zády k dosavadně propagovaným názorům. „Je to poprvé, co říkám, že budu stát za zvyšováním daní. Deset let jsem daně pouze snižoval,“ vyjádřil se ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.

K podobnému záměru se staví i zástupci jiných stran. „Zvažujeme pro příští období velmi mírné zvýšení také přímých daní, ale upozorňuji, velmi mírné,“ nastínila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Pro zrušení stropů na odvodu sociálního a zdravotního pojištění u vysoce příjmových skupin jsou také komunisté. „Co se týká mandatorních výdajů, tam bychom opět viděli neradi jakékoli škrtání,“ uvedla poslankyně za KSČM Miloslava Ostrá.

Nahrávám video

 Státní pokladně bude letos chybět více než 200 miliard korun. Do podobně nepříznivých čísel se může dostat také příští rok. Kvůli krizi dochází ke snižování daňových příjmů a zvýšení výplat sociálních dávek, například pro nezaměstnané. Jen tento týden na ně rozpočtový výbor sněmovny přidal 1,5 miliardy. Za celý rok za ně stát zaplatí přes 15 miliard, tedy trojnásobek loňské částky.

Razantní změny v sociálních dávkách zatím propagují pouze zelení a také nově utvořená TOP 09. Podle nich je špatně, pokud platby od státu v ČR pobírá více než polovina lidí. „Pokud nezměníme ty systémy tak, že budou efektivnější o desítky miliard, pak skutečně hrozí, že ti nejchudší a nejslabší zůstanou bez pomoci,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Kde mandatorní výdaje snižovat? Například zrušením podpory stavebního spoření nebo koncem sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří nejsou ochotni provádět veřejné práce. „To je dlouhodobý úkol, ten my deklarujeme neustále, nicméně v tomto krátkodobém období, které je trochu zdramatizováno ekonomickou recesí, to nyní nepovažujeme za prioritu,“ tvrdí Miroslav Kocourek z ODS. Mandatorním škrtům se však podle prognóz odborníků nebude moci vyhnout žádná příští vláda. Česká republika si totiž podle nich nemůže dovolit schodek v podobě několika set milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 11 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.