Je to výhodné pro všechny, klient doplatí úroky až na konci, hodnotí odklad splácení hypoték Sadil z ČSOB

Nahrávám video

Když klient požádá banku o odklad splátek hypoték a úvěrů, jak to ve středu navrhla vláda, nebude platit po dobu tří či šesti měsíců ani jistinu, ani úroky. Nicméně úroky mu v čase narostou a doplatí je až po splacení jistiny, vysvětlili v pořadu Události, komentáře ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a člen představenstva ČSOB Jan Sadil.

Podle ministryně Schillerové bude žádost o odklad splátek půjček a hypoték snadná na vyplnění. „Klient se přihlásí, vyplní jeden formulář a sám si zvolí, zda to bude na tři, nebo na šest měsíců,“ zdůraznila. 

„Ale je jasné, že pokud se prodlouží doba splácení, tak logicky narostou úroky v čase, protože jistina se v čase posouvá. S tím se ovšem nedá nic dělat. My jsme museli respektovat doporučení evropské  bankovní autority, která velmi striktně nedoporučila zasahovat do smluvních úroků,“ upozornila ministryně.

Jak to bude fungovat, vysvětlil člen představenstva ČSOB Jan Sadil: „Za ty tři nebo šest měsíců, po které klient nebude splácet ani jistinu, ani úrok, a celá splátka bude odložená, tak se úroky dají do pomyslného šuplíku. A z toho je banka vytáhne na konci, kdy bude úvěr splacen. Tedy po splacení poslední části jistiny doplatí klient úroky, které naběhnou za dobu odkladu.“ 

Podle Sadila půjde v případě úvěru na jeden milion a odkladu na šest měsíců o doplacení částky ve výši asi deseti tisíc korun. „To bude na klientovi, pokud se nic nezmění, aby ve splátkách doplatil,“ řekl. „Banka v době, kdy bude odkládat splátky úvěrů, bude platit za zdroje. Banka s tím má nějaký náklad.“

Podle Sadila je řešení, na kterém se banky dohodly s ministerstvem financí, dobré pro všechny. „Je to výhodné pro klienta,“ řekl.

„Jsme si vědomi, že pro klienty je možnost odložit splátky dnes důležitá. Usilujeme o to, abychom to byli schopni deset dní před splátkou vyřešit tak, aby byla odložena,“ dodal člen představenstva ČSOB Sadil. 

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou delší než 30 dnů.

Návrh ministerstva financí projedná příští týden sněmovna ve stavu legislativní nouze. 

Podmínky pro žádosti o 25 tisíc korun zjednodušíme, slíbila Schillerová

Ministryně financí Schillerová odmítla kritiku za nastavení podmínek programu Pětadvacítka, v němž mají mít osoby samostatně výdělečně činné po splnění podmínek nárok na jednorázové vyplacení 25 tisíc korun. 

Schillerová ale připustila, že ministerstvo chystá úpravy. Systém podle ní musí být spravedlivý a dostupný všem zasaženým subjektům. „Připravujeme zákony doslova přes noc, není čas na standardní připomínková řízení,“ připustila.

„Není správné, aby peníze dostali úplně všichni zasažení bez podmínek, to by bylo proti systému spravedlnosti. Celá řada OSVČ dnes normálně funguje. Podmínky ale zjednodušíme,“ dodala.

Současný návrh počítá s tím, že na částku bude mít nárok pouze ten, kdo doloží pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 3 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled