Je to výhodné pro všechny, klient doplatí úroky až na konci, hodnotí odklad splácení hypoték Sadil z ČSOB

Nahrávám video

Když klient požádá banku o odklad splátek hypoték a úvěrů, jak to ve středu navrhla vláda, nebude platit po dobu tří či šesti měsíců ani jistinu, ani úroky. Nicméně úroky mu v čase narostou a doplatí je až po splacení jistiny, vysvětlili v pořadu Události, komentáře ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a člen představenstva ČSOB Jan Sadil.

Podle ministryně Schillerové bude žádost o odklad splátek půjček a hypoték snadná na vyplnění. „Klient se přihlásí, vyplní jeden formulář a sám si zvolí, zda to bude na tři, nebo na šest měsíců,“ zdůraznila. 

„Ale je jasné, že pokud se prodlouží doba splácení, tak logicky narostou úroky v čase, protože jistina se v čase posouvá. S tím se ovšem nedá nic dělat. My jsme museli respektovat doporučení evropské  bankovní autority, která velmi striktně nedoporučila zasahovat do smluvních úroků,“ upozornila ministryně.

Jak to bude fungovat, vysvětlil člen představenstva ČSOB Jan Sadil: „Za ty tři nebo šest měsíců, po které klient nebude splácet ani jistinu, ani úrok, a celá splátka bude odložená, tak se úroky dají do pomyslného šuplíku. A z toho je banka vytáhne na konci, kdy bude úvěr splacen. Tedy po splacení poslední části jistiny doplatí klient úroky, které naběhnou za dobu odkladu.“ 

Podle Sadila půjde v případě úvěru na jeden milion a odkladu na šest měsíců o doplacení částky ve výši asi deseti tisíc korun. „To bude na klientovi, pokud se nic nezmění, aby ve splátkách doplatil,“ řekl. „Banka v době, kdy bude odkládat splátky úvěrů, bude platit za zdroje. Banka s tím má nějaký náklad.“

Podle Sadila je řešení, na kterém se banky dohodly s ministerstvem financí, dobré pro všechny. „Je to výhodné pro klienta,“ řekl.

„Jsme si vědomi, že pro klienty je možnost odložit splátky dnes důležitá. Usilujeme o to, abychom to byli schopni deset dní před splátkou vyřešit tak, aby byla odložena,“ dodal člen představenstva ČSOB Sadil. 

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou delší než 30 dnů.

Návrh ministerstva financí projedná příští týden sněmovna ve stavu legislativní nouze. 

Podmínky pro žádosti o 25 tisíc korun zjednodušíme, slíbila Schillerová

Ministryně financí Schillerová odmítla kritiku za nastavení podmínek programu Pětadvacítka, v němž mají mít osoby samostatně výdělečně činné po splnění podmínek nárok na jednorázové vyplacení 25 tisíc korun. 

Schillerová ale připustila, že ministerstvo chystá úpravy. Systém podle ní musí být spravedlivý a dostupný všem zasaženým subjektům. „Připravujeme zákony doslova přes noc, není čas na standardní připomínková řízení,“ připustila.

„Není správné, aby peníze dostali úplně všichni zasažení bez podmínek, to by bylo proti systému spravedlnosti. Celá řada OSVČ dnes normálně funguje. Podmínky ale zjednodušíme,“ dodala.

Současný návrh počítá s tím, že na částku bude mít nárok pouze ten, kdo doloží pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 1 hhodinou

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 12 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...