Jak vysoko zamíří minimální mzda? Maláčová navrhuje růst o 1350 korun

3 minuty
Jak vzroste minimální mzda?
Zdroj: ČT24

Zametání ulic a parků, prořezávání stromů, méně kvalifikované práce ve výrobě nebo uklízení ve školách či firmách. Všechna tato zaměstnání jsou příklady těch, kdy lidé v Česku často dostávají minimální plat, tedy 13 350 korun. Příští rok by si měli přilepšit, otázkou je o kolik. Rozhodovat o tom budou vládní strany ve středu.

Vládní strany chtějí na zasedání koaliční rady definitivně rozhodnout, jak minimální mzda v příštím roce vzroste. Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na růstu minimálního výdělku nedohodli.

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová přinese na jednání tři varianty: zvýšení o 1150, o 1350 a o 1650 korun. Sama podporuje prostřední možnost. „13 350 korun je prostě bída, ať si za to zkusí někdo měsíc, dva měsíce, celý život fungovat,“ konstatuje .

Nárůst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Maláčová teď získala důležitého spojence: podporují ji komunisté, kteří i díky pravidelnému zvyšování minimální mzdy tolerují Babišovu vládu. „Ano, podporuju v tomhle případě paní ministryni, protože si myslím, že to je ta míra konsenzu pro zaměstnavatele, tak i pro odboráře. Těch 14 700 je bych řekla optimální,“ uvedla šéfka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

S tím ale nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová. Navrhuje, aby minimální mzda v příštím roce rostla podobně jako ta průměrná – tedy o šest procent, to znamená o 800 korun. „Já osobně půjdu na jednání koaliční rady stejně tak jako na vládu s nějakými argumenty podloženými ekonomicky,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Hnutí ANO ale není v názoru na růst minimální mzdy jednotné. „Já si myslím, že to bude něco okolo tisícovky, možná něco přes,“ konstatuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

„Chceme diskutovat o tom nárůstu, no a samozřejmě o dopadu na tu zaručenou mzdu. Protože, aby se nám nestalo, že některé firmy začnou kolabovat, začnou propouštět,“ říká premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

O víc než tisícikorunu ročně rostla minimální mzda v minulých třech letech. V letech 2008 až 2012 ji naopak stát nezvyšoval vůbec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...