Jak vysoko zamíří minimální mzda? Maláčová navrhuje růst o 1350 korun

Nahrávám video

Zametání ulic a parků, prořezávání stromů, méně kvalifikované práce ve výrobě nebo uklízení ve školách či firmách. Všechna tato zaměstnání jsou příklady těch, kdy lidé v Česku často dostávají minimální plat, tedy 13 350 korun. Příští rok by si měli přilepšit, otázkou je o kolik. Rozhodovat o tom budou vládní strany ve středu.

Vládní strany chtějí na zasedání koaliční rady definitivně rozhodnout, jak minimální mzda v příštím roce vzroste. Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na růstu minimálního výdělku nedohodli.

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová přinese na jednání tři varianty: zvýšení o 1150, o 1350 a o 1650 korun. Sama podporuje prostřední možnost. „13 350 korun je prostě bída, ať si za to zkusí někdo měsíc, dva měsíce, celý život fungovat,“ konstatuje .

Nárůst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Maláčová teď získala důležitého spojence: podporují ji komunisté, kteří i díky pravidelnému zvyšování minimální mzdy tolerují Babišovu vládu. „Ano, podporuju v tomhle případě paní ministryni, protože si myslím, že to je ta míra konsenzu pro zaměstnavatele, tak i pro odboráře. Těch 14 700 je bych řekla optimální,“ uvedla šéfka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

S tím ale nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová. Navrhuje, aby minimální mzda v příštím roce rostla podobně jako ta průměrná – tedy o šest procent, to znamená o 800 korun. „Já osobně půjdu na jednání koaliční rady stejně tak jako na vládu s nějakými argumenty podloženými ekonomicky,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Hnutí ANO ale není v názoru na růst minimální mzdy jednotné. „Já si myslím, že to bude něco okolo tisícovky, možná něco přes,“ konstatuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

„Chceme diskutovat o tom nárůstu, no a samozřejmě o dopadu na tu zaručenou mzdu. Protože, aby se nám nestalo, že některé firmy začnou kolabovat, začnou propouštět,“ říká premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

O víc než tisícikorunu ročně rostla minimální mzda v minulých třech letech. V letech 2008 až 2012 ji naopak stát nezvyšoval vůbec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...