Praha - Zahraniční firmy si v posledních letech oblíbily Česko. Za posledních patnáct let u nás investovaly téměř dva biliony korun. Lépe si v regionu vedlo jen Estonsko. Česko láká investory výhodnou geografickou polohou, kvalitní a stále ještě levnou pracovní silou a štědrými investičními pobídkami.
„Snahou posledních let vlády i CzechInvestu je posunout se od automobilového sektoru a montoven k investicím z vyšší přidanou hodnotou,“ popsala Rudyšarová. Třeba IBM sem přesouvá centrálu pro střední Evropu z Vídně. Výzkumná střediska tu založil Microsoft, SunMicrosystems nebo Volkswagen. Právě Německé firmy jsou tady největšími investory. Na druhém místě se dlouhodobě drží Japonsko.
„Za první pololetí letošního roku máme největší počet projektů, za sledované období. Už se ale nejedná o obrovské investory, ale investice směřují do více sofistikovanějších aktivit,“ ředitelka divize investic CzechInvest Jana Bešeová. Celkem 65 procent projektů za letošní rok jsou investice do technologických center a vývojových aktivit. Výroba má jen 35 procent z celkového počtu investic.
Ovšem téměř 42 procent firem zvažuje omezení investic z hlediska budoucí konkurenceschopnosti tuzemských firem. „Číslo je ovlivněno posílením koruny a očekávaným zpomalením české ekonomiky, která bude reagovat na vývoj v Americe a v Evropě. Samozřejmě probíhá trend přesunu pracovně náročné výroby z Česka dále na východ. Česká republika je stále na úrovni třetiny mezd Německa, ovšem Rumunsko je na úrovni třetiny mezd Česka,“ zdůvodnil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
I přes vysoké náklady jsou pobídky pro stát výhodné
Investory do Česka lékají až desetileté daňové prázdniny, příspěvky na zaměstnance, na jejich rekvalifikaci a výstavba potřebné infrastruktury Těmito bonusy začala vláda v roce 1997 lákat do Česka investory. Díky pobídkám přišel třeba japonský Panasonic, automobilka TPCA nebo korejská Hyundai. „Do Česka díky investičním pobídkám přišlo asi 236 projektů, bylo přislíbeno proinvestovat celkem 300 miliard,“ řekla pověřená generální ředitelka CzechInvest Alexandra. Na pobídkách takové firmy dostaly tři miliardy.
Další miliardy získaly firmy nepřímo, v podobě infrastruktury nebo úspor na firemních daních. Přesto podle některých analytiků takové investice víc přinesly, než vzaly. „Vezmeme-li daně, které byly vybrány, v důsledku přímých zahraničních investic, a podělíme je těmi pobídkami, tak nám vychází, že se nám vrací víc, než jsme vydali na pobídkách,“ sdělil ekonom Evžen Kočenda.
Naopak analýza Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické ukazuje, že se pracovní místa vytvořená pomocí investičních pobídek výrazně prodraží. Jediný nově zaměstnaný pracovník u zahraničního investora vyšel státní kasu na milion 800 tisíc. Navíc ne všechny investice se podařily. Třeba z Brna odešel po dvou letech americký Flextronics. Výrobu přesunul do levnějšího Maďarska a Číny.
