Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace překonala jak očekávání České národní banky (ČNB), tak analytiků. Ekonomika ale podle nich nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace. ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny, shodli se.
„K červnovému meziročnímu růstu inflace přispěly nejvíce ceny potravin, bydlení, ale také dražší alkohol a tabák. Ceny tabákových výrobků vzrostly ve srovnání s loňským červnem o více než 12 procent, ceny piva a vína byly vyšší o více než pět procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Výrazně více než před rokem platili spotřebitelé letos v červnu za ovoce, které zdražilo o 27,2 procenta. O téměř 16 procent zdražil cukr a téměř 13procentní zdražení statistici zaznamenali u mouky. O více než desetinu podražilo meziročně také vepřové a uzeniny.
Výrazně zdražil například květák, jahody či slanina
Výrazně zdražil například květák. Zatímco loni v červnu stál kilogram podle údajů ČSÚ necelých 37 korun, letos už to bylo přes 58 korun. Obdobně brokolice zdražila meziročně o 20 korun na více než 49 korun za kilo. Ještě větší zdražení bylo u některých druhů ovoce. O 23 korun na 140,51 za kilogram zdražily jahody a cena citronů stoupla za 12 měsíců o více než 27 korun na 75,68 korun.
Hlouběji do peněženky než loni museli sáhnout i zákazníci v řeznictví. Za kilo poličanu platili letos v červnu téměř 244 koruny, o zhruba 34 korun více. Anglická slanina zdražila o 18 korun na 193,27 koruny za kilogram.
Kromě potravin vydávali lidé v červnu více peněz také za bydlení. Ceny nájmů bytů stouply meziročně o 3,1 procenta. Za elektřinu lidé platili o 7,6 procenta více. Vyšší byly také ceny vodného a stočného či plynu.
Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly v červnu také ceny v oddíle stravování a ubytování. Ceny stravovacích služeb stouply podle statistiků o 5,5 procenta. Naopak o 2,6 procenta klesly oproti loňskému roku ceny v oddíle doprava. O čtyři procenta zlevnily také ceny telefonních a faxových služeb.
Ve srovnání s květnem vzrostly ceny v červnu o 0,6 procenta. Také v tomto případě byl vývoj ovlivněn zejména zdražováním alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Z potravin byly vyšší především ceny ovoce, které stouply o necelá procenta. Naopak ceny zeleniny či nealkoholických nápojů klesly.
Inflace zpomalí, míní analytici
Inflace překonala jak očekávání analytiků, tak České národní banky. „Obecně s počítalo s meziročním růstem cen zhruba v pásmu od dvou a půl do tří procent,“ poznamenal hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Analytici se ale zároveň shodli, že česká ekonomika teď nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace, ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny.
To, že inflace skončila vysoko nad prognózou ČNB, jí podle analytika ČSOB Petra Dufka dává do rukou další argument proč neuvažovat předčasně o dalším uvolňování již tak extrémně uvolněné měnové politiky. „Na druhou stranu je současný inflační pohyb dočasný a ve druhé polovině roku již inflační tlaky výrazně zeslábnou. Zafunguje i vysoký srovnávací základ z loňského roku, a tak se inflace už na podzim může velmi rychle vrátit pod úroveň 2,5 procenta,“ uvedl.
Zpomalení inflace očekává navzdory aktuálnímu zvýšení také analytik Raiffeisenbank (RB) Vít Hradil. „Snížení nákupní aktivity tuzemských spotřebitelů, způsobené obavami o další ekonomický vývoj, bude samo o sobě brzdit cenový růst. S postupným dobíháním vládních podpůrných programů navíc předpokládáme nárůst tuzemské nezaměstnanosti a zpomalování růstu mezd, což dále omezí koupěschopnost,“ vysvětluje.
Analytici RB očekávají navíc také pomalé posilování české koruny, které tak povede ke snižování inflačních tlaků ze zahraničí. „Proti tomuto bude působit zdražování světové ropy, které ovšem podle nás v celkovém součtu nepřeváží. S koncem roku by se tak inflace mohla dostat i pod dvouprocentní cíl České národní banky. Ta ovšem podle nás ve stávající situaci reagovat nebude a ponechá nastavení měnové politiky beze změny. K zásahu by jí mohla přimět až případná další vlna epidemie,“ říká Hradil.
I přes rychlejší růst cen v první polovině letošního roku nadále i analytici ING Bank očekávají, že by inflace měla mírně v druhé polovině roku začít zpomalovat k 2,5 %. „Za celý letošní rok však bude nakonec patrně mírně vyšší, než jsme očekávali, a velmi podobná úrovni z roku 2019, tedy kolem 2,8 procenta. Jak výrazně však dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích, je však stále poměrně nejisté,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Připomíná, že průměrná inflace za druhé čtvrtletí letošního roku tak dosáhla nakonec 3,1 procenta a byla nad odhadem ČNB z poslední květnové prognózy ve výši 2,9 procenta. Tuzemská inflace se tak stále udržuje zvýšená a překročila horní hranici tolerančního pásma centrální banky.
„Riziko deflace, kterého se obávají centrální bankéři v řadě zemí, se tak zdá být v tuzemské ekonomice stále poměrně vzdálené, což snižuje šance, že by ČNB musela časem přistoupit k více nestandardním nástrojům měnové politiky. V tuto chvílí se tak zdá být nejpravděpodobnější scénář, že sazby setrvají delší dobu na současné úrovni a ČNB bude dále vyčkávat na další vývoj tuzemské ekonomiky a cen,“ doplnil Seidler.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč pak za celý rok 2020 čeká průměrnou inflaci kolem 3,2 procenta. „V roce 2021 by v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle ČNB a přechodně zřejmě i pod dvouprocentní úroveň,“ odhadl.
Červnová inflace byla o 0,4 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
Červnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze, potvrdil ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.
„Kladná odchylka cenového vývoje od prognózy souvisela zejména s výrazně vyšší než očekávanou jádrovou inflací,“ uvedl Král. V ní se podle něj pravděpodobně projevuje donedávna solidní příjmová situace domácností spolu s dočasně zvýšenými náklady firem v podmínkách koronavirové krize včetně vlivu oslabeného kurzu koruny. Lehce rychlejší ve srovnání s prognózou byl rovněž růst regulovaných cen.
Opačným směrem působil proti predikci o něco výraznější meziroční propad cen pohonných hmot odrážející předchozí kolaps světových cen ropy. Růst cen potravin vedle toho v červnu zrychlil v menší míře, než očekávala prognóza, nicméně zůstává vysoký. Nadále přitom odráží zesílenou poptávku po potravinách při zvýšených nákladech a nedostatku pracovníků v zemědělství v Evropě vlivem koronavirové pandemie.
„Mírnější ve srovnání s prognózou byly také dopady změn nepřímých daní, což souviselo s poněkud pozvolnějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret,“ uvedl Král.
Zveřejněná data představují v souhrnu podle něj inflační riziko stávající prognózy ČNB, a to zejména pro nejbližších několik měsíců. To souvisí zejména s rostoucí odchylkou jádrové inflace od prognózy v kontextu přetrvávající obrovské nejistoty ohledně ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Podle aktuální prognózy citelně oslabené domácí cenové tlaky postupně převáží nad dočasným proinflačním vlivem oslabeného kurzu koruny.
V souhrnu protiinflační dopady koronavirové krize v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomiky povedou podle prognózy k poklesu inflace k dvouprocentnímu cíli koncem letošního roku. Ke snižování inflace přispěje i už pozorovaný značný pokles cen pohonných hmot a též zvolnění růstu regulovaných cen.
Dynamika cen potravin naopak letos zůstane vysoká vlivem proinflačního působení faktorů na straně poptávky i nabídky. Inflace se ve výsledku bude v roce 2021 nacházet poblíž dvouprocentního cíle ČNB, dodal Král.
Ceny vyváženého zboží v květnu v Česku dál rostly, u dovozu klesly
Ceny vyvážených surovin a zboží pak v květnu v Česku zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta, u dovozu ceny klesly o 0,7 procenta. Byl to první pokles od loňského května. Ceny vývozu i dovozu se snížily také v meziměsíčním srovnání, v dubnu přitom ještě rostly, jak vyplývá z informací ČSÚ.
Vývozní ceny meziročně rostou vytrvale od loňského června, v dubnu se zvýšily o 3,1 procenta. Za květnovým nárůstem o 2,8 procenta bylo podle statistiků hlavně oslabení koruny vůči euru a dolaru.
Nejvíce se na celkovém zdražení vyvážených surovin a zboží podílelo zvýšení cen strojů a dopravních prostředků, vzrostly o 5,2 procenta. Ceny nápojů a tabáku stouply o 7,7 procenta, průmyslového spotřebního zboží o 5,8 procenta a potravin o 5,5 procenta. Ve vývozu se snížily ceny minerálních paliv o 30,1 procenta a ostatních surovin o sedm procent.
Dovozní ceny v květnu meziročně klesly po dubnovém růstu o 0,7 procenta. Vliv mělo zejména zlevnění minerálních paliv o 44,9 procenta. Naproti tomu v dovozu nejvíce rostly ceny potravin o 6,9 procenta a strojů a dopravních prostředků o 5,4 procenta.
Meziměsíčně vývozní i dovozní ceny klesly po dubnovém zpomalení jejich růstu. U vývozu se snížily o 0,1 procenta hlavně kvůli zlevnění chemikálií. Dovozní ceny byly v květnu ve srovnání s dubnem nižší o 1,1 procenta zejména vlivem zlevnění ropy.
