Evropská komise připravila zákony na zkrocení internetových gigantů

Provozovatelé internetových platforem ponesou větší odpovědnost za obsah příspěvků a budou muset účinněji postupovat proti šíření nelegálních textů či prodeji nelegálního zboží. Velké technologické firmy budou zároveň pod hrozbou pokut muset změnit dosavadní praxi často omezující činnost menších konkurentů. Počítají s tím nová pravidla fungování digitálního trhu a služeb, která v úterý navrhla Evropská komise.

Dvojicí dlouho připravovaných norem, která patřila k nejočekávanějším návrhům prvního roku práce nové Evropské komise, reaguje Brusel na rychlý vývoj digitálního prostředí. Dosud poslední směrnice, kterou EU stanovila pravidla obchodování na internetu, se datuje do začátku tohoto století.

„Svět je jen jeden, ať on-line nebo off-line. Musíme mít možnost bezpečně nakupovat a věřit zprávám, které čteme. Protože co je nezákonné off-line, je stejně tak nezákonné on-line,“ prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. Návrhy jsou podle ní pro digitální provoz tak významné, jako je semafor pro provoz na silnicích.

Rychle odstraňujte nelegální obsah, vyzývá Brusel

Návrh normy o digitálních službách zavádí pro provozovatele internetových stránek povinnost rychle odstraňovat nelegální obsah, což až dosud činili pouze dobrovolně.

Budou také muset transparentně označovat politickou reklamu nebo poskytovat úřadům přístup k algoritmům, na jejichž základě cílí reklamu na konkrétní uživatele. Nově budou muset umět identifikovat toho, kdo jejich prostřednictvím porušuje zákon například prodejem nelegálního zboží.

Druhá norma o digitálním trhu je zaměřena na velké firmy, které mají v zemích EU nejméně 45 milionů uživatelů. Komise chce stanovit seznam firem označovaných jako „gatekeepers“, tedy subjektů zásadně ovlivňujících přístup na internet a jeho fungování.

Pro firmy jako Amazon, Facebook či Google tak mají podle návrhu platit nové povinnosti, mimo jiné nutnost zabezpečit fungování softwaru či aplikací menších firem a jeho propojitelnost s vlastními službami. Uživatelé také dostanou možnost odinstalovat software nastavené výrobci, v čemž jim velké firmy mnohdy brání. Za odmítnutí spolupráce s úřady bude hrozit pokuta až do výše desetiny jejich ročního obratu.

Facebook se vymezil vůči Applu

Agentura Reuters v této souvislosti připomíná, že Facebook se v prohlášení vymezil proti společnosti Apple. Facebook doufá, že zákon o digitálních trzích „také nastaví hranice pro Apple. Apple ovládá celý ekosystém od zařízení po obchod s aplikacemi a využívá tuto schopnost k poškozování vývojářů a spotřebitelů a také velkých platforem, jako je Facebook.“

Dále pak Facebook uvedl: „Věříme, že zákon o digitálních službách a zákon o digitálních trzích jsou na správné cestě, aby pomohly zachovat to, co je na internetu dobré. Podporujeme také pravidla, která pomáhají podporovat inovace, umožňují hospodářskou soutěž a chrání blahobyt spotřebitelů, a uznáváme, že tato pravidla se na nás musí vztahovat,“ uvedla firma.

Facebook však nyní čelí v USA rozsáhlé žalobě, která ho viní z monopolního chování, které poškozuje spotřebitele i samotné prostředí, v němž podniká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 2 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 15 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.