Eurozóna se rozpoltila: sever roste, jih má problémy

Praha – Na jaře Evropská komise unijní ekonomice na letošek předpovídala 1,75procentní růst. Čtvrtletní prognóza společnosti Ernst & Young tuto předpověď potvrzuje i přes komplikace, které eurozóně způsobuje její jižní část. Firemní studie také tvrdí, že má Česko to nejhorší za sebou a už je z recese venku. Letos ho ale čeká jen mírný jednoprocentní růst. V dalších letech prý Česko poroste v mezích tří až čtyř procent. Ernst & Young tak tuzemské ekonomice slibuje vyšší růst než eurozóně.

Ekonomika eurozóny, tedy zemí platících eurem, poroste letos o 0,8 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Česko podle odhadů poroste letos o 1,7 procenta, příští rok o tři procenta a v dalších letech o 4,5 až pět procent.

Někteří ekonomové mluvili i o tom, že by se český hrubý domácí produkt mohl vyvíjet ve tvaru W, tedy, že by mohl dosáhnout ještě jednoho dna. Hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel tvrdí, že nic není definitivní. Záleží podle něj především na vývoji našich hlavních obchodních partnerů. Většina rizik pochází ze zahraničí, špatný vývoj domácích rozpočtů ale může naši ekonomiku také ohrozit. 

Rozhovor s Janem Fantou a Jaromírem Šindelem (zdroj: ČT24)

Eurozóna už není jednotným celkem

Evropa je rozdělená na dvě části. Té jižní, kam spadají dlužníci jako Řecko, Španělsko, Itálie nebo Portugalsko, se zatím nedaří a vyhlídky na ekonomický růst nejsou růžové. Naopak. Čekají ji úsporné kroky, které spíš zapříčiní propad než růst. Jejím problémem je také euro. To ji zbavilo možnosti devalvovat měnu a tím uměle zvyšovat konkurenceschopnost domácí výroby.

Ekonomický „sever“, kam analytici řadí i Německo, Francii a Benelux, je na tom podstatně lépe, protože je mnohem více zaměřený na průmysl a export. Vyjmenovaným ekonomikám tak pomáhá nejen slabší euro, ale i zvyšující se poptávka z Asie a Latinské Ameriky. „Sever“ je navíc zvyklý zvyšovat konkurenceschopnost reálně, tedy růstem produktivity práce.

Zatímco v ekonomicky nejsilnějších zemích, například Německu, Francii, Nizozemsku a Belgii, by HDP měl v letech 2010 až 2012 růst průměrně o 1,7 procenta ročně, pro jižní státy prognóza předpokládá ve stejném období pokles o 0,1 procenta.

I přes současnou dluhovou krizi v Evropě podle Jana Fanty z Ernst & Young žádné zemi eurozóny bankrot bezprostředně nehrozí. Ohroženým státům pomohly záchranné balíčky, které jim poskytla Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Přesto si Šindel myslí, že by Řecku nejvíce prospěla restrukturalizace dluhu. Jde o dohodu s dlužníky, že jim Atény zaplatí buď méně, nebo později. Podle ekonoma by investoři měli zaplatit za svoje chyby.

Evropa by měla šetřit i na úkor krátkodobé stagnace

Státy by podle ekonomů měly provést finanční konsolidaci. Takové opatření bude sice krátkodobě negativně ovlivňovat růst HDP, zato však dlouhodobě pomůže a ekonomiky se uzdraví. Pokud se totiž ekonomiky nerozhodnou jednat rovnou, zaplatí dlouhodobým pomalým růstem. K politice vyrovnaných rozpočtů je však Šindel skeptický.

Hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel

„Pokud se bavíme o České republice a o dosažení vyrovnaných rozpočtů v roce 2017 a 2018, tak je to trochu směšné, protože v tomto období můžeme čelit nové recesi, novému zpomalení ekonomického růstu a nikdy se nedočkáme vyrovnaných rozpočtů, nikdy se nedočkáme toho, že fiskální politika bude mít také svoji stabilizační funkci.“

Euro
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 3 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 4 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 17 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 17 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 17 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...