Praha – Na jaře Evropská komise unijní ekonomice na letošek předpovídala 1,75procentní růst. Čtvrtletní prognóza společnosti Ernst & Young tuto předpověď potvrzuje i přes komplikace, které eurozóně způsobuje její jižní část. Firemní studie také tvrdí, že má Česko to nejhorší za sebou a už je z recese venku. Letos ho ale čeká jen mírný jednoprocentní růst. V dalších letech prý Česko poroste v mezích tří až čtyř procent. Ernst & Young tak tuzemské ekonomice slibuje vyšší růst než eurozóně.
Ekonomika eurozóny, tedy zemí platících eurem, poroste letos o 0,8 procenta a příští rok o 1,3 procenta. Česko podle odhadů poroste letos o 1,7 procenta, příští rok o tři procenta a v dalších letech o 4,5 až pět procent.
Někteří ekonomové mluvili i o tom, že by se český hrubý domácí produkt mohl vyvíjet ve tvaru W, tedy, že by mohl dosáhnout ještě jednoho dna. Hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel tvrdí, že nic není definitivní. Záleží podle něj především na vývoji našich hlavních obchodních partnerů. Většina rizik pochází ze zahraničí, špatný vývoj domácích rozpočtů ale může naši ekonomiku také ohrozit.
Eurozóna už není jednotným celkem
Evropa je rozdělená na dvě části. Té jižní, kam spadají dlužníci jako Řecko, Španělsko, Itálie nebo Portugalsko, se zatím nedaří a vyhlídky na ekonomický růst nejsou růžové. Naopak. Čekají ji úsporné kroky, které spíš zapříčiní propad než růst. Jejím problémem je také euro. To ji zbavilo možnosti devalvovat měnu a tím uměle zvyšovat konkurenceschopnost domácí výroby.
Ekonomický „sever“, kam analytici řadí i Německo, Francii a Benelux, je na tom podstatně lépe, protože je mnohem více zaměřený na průmysl a export. Vyjmenovaným ekonomikám tak pomáhá nejen slabší euro, ale i zvyšující se poptávka z Asie a Latinské Ameriky. „Sever“ je navíc zvyklý zvyšovat konkurenceschopnost reálně, tedy růstem produktivity práce.
Zatímco v ekonomicky nejsilnějších zemích, například Německu, Francii, Nizozemsku a Belgii, by HDP měl v letech 2010 až 2012 růst průměrně o 1,7 procenta ročně, pro jižní státy prognóza předpokládá ve stejném období pokles o 0,1 procenta.
I přes současnou dluhovou krizi v Evropě podle Jana Fanty z Ernst & Young žádné zemi eurozóny bankrot bezprostředně nehrozí. Ohroženým státům pomohly záchranné balíčky, které jim poskytla Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Přesto si Šindel myslí, že by Řecku nejvíce prospěla restrukturalizace dluhu. Jde o dohodu s dlužníky, že jim Atény zaplatí buď méně, nebo později. Podle ekonoma by investoři měli zaplatit za svoje chyby.
Evropa by měla šetřit i na úkor krátkodobé stagnace
Státy by podle ekonomů měly provést finanční konsolidaci. Takové opatření bude sice krátkodobě negativně ovlivňovat růst HDP, zato však dlouhodobě pomůže a ekonomiky se uzdraví. Pokud se totiž ekonomiky nerozhodnou jednat rovnou, zaplatí dlouhodobým pomalým růstem. K politice vyrovnaných rozpočtů je však Šindel skeptický.
Hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel
„Pokud se bavíme o České republice a o dosažení vyrovnaných rozpočtů v roce 2017 a 2018, tak je to trochu směšné, protože v tomto období můžeme čelit nové recesi, novému zpomalení ekonomického růstu a nikdy se nedočkáme vyrovnaných rozpočtů, nikdy se nedočkáme toho, že fiskální politika bude mít také svoji stabilizační funkci.“
