Senát podpořil unijní zákaz plastových výrobků na jedno použití, které lze nahradit cenově přijatelnými produkty z jiných materiálů. Na rozdíl od vlády tak podpořil i zákaz plastových vatových tyčinek. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) senátorům přislíbil změnu stanoviska v této věci.
Éra plastových kelímků a lžic zřejmě v Česku končí. Senátoři by zakázali i vatové tyčinky
Senátoři po obsáhlé debatě podpořili snížení spotřeby plastových výrobků, jako jsou nápojové kelímky a nádoby na potraviny. V obecné rovině pak také kývli na sběr plastových nápojových lahví. Evropská komise totiž chce po členských státech, aby do roku 2025 zajistily sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.
Cílem navrhované směrnice EU je snížit znečištění životního prostředí a zejména oceánů plasty. Evropská komise kvůli tomu chce zakázat jednorázová plastová brčka nebo nádobí. V případě hygienických vložek, vlhčených ubrousků a balonků chce stanovit způsob jejich likvidace.
„Senátním projednáváním to třeba končí v rámci České republiky, ale ještě v dalších členských zemích pokračuje debata. Evropská komise by diskusi ráda uzavřela do května příštího roku,“ přiblížil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Senátoři upozornili na plasty ve zdravotnictví i podíl Asie
Horní komora v souladu s postojem kabinetu žádá od komise jasné zdůvodnění požadavku, aby byla plastová víčka pevně spojena s nápojovými lahvemi. Chce také vyjasnit rozsah navrhovaného rozšíření odpovědnosti výrobců plastových výrobků. Na možné negativní dopady navrhované regulace upozorňovali hlavně Ivo Valenta (za Soukromníky) a Miloš Vystrčil (ODS).
„Je potřeba zachovávat zdravý rozum. Pokud se ukáže, že použití neplastových příborů by bylo desetkrát energeticky náročnější a organizačně mnohem dražší, tak si nejsem úplně jistý, že to má být zakázáno,“ uvedl Vystrčil.
Jiří Oberfalzer (ODS) zase upozornil na to, že množství plastových výrobků včetně injekčních stříkaček se užívá ve zdravotnictví, směrnice na ně ale nepamatuje. Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL uvedla, že v Evropě se vyprodukuje jen asi 19 procent světové plastové produkce, přičemž v Asii je to téměř 50 procent. Směrnice, která by se měla promítnout do zákonů o odpadech a o výrobcích s omezenou životností, je proto podle senátorky jen jedno z možných dílčích řešení.
Podle propočtů Evropské komise by návrhy měly k roku 2030 v mořích snížit znečištění nyní zakazovanými deseti plastovými výrobky o více než polovinu a ušetřit spotřebitelům asi 6,5 miliardy eur (přes 165 miliard korun).
Jak dlouho se rozkládají odpadky?