Ve snaze lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů navrhla Evropská komise (EK) zákaz jednorázových plastových brček, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití. Jejich prodej má být zakázán, pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Podle prvního místopředsedy komise Franse Timmermanse by měly členské země i Evropský parlament návrhy projednat přednostně tak, aby byly přijaty ještě před volbami do europarlamentu na jaře příštího roku.
„Evropané musejí na řešení tohoto problému pracovat společně, protože plastový odpad se nakonec dostává do našeho ovzduší, půdy a oceánů i do našich potravin,“ upozornil Timmermans. Celkem deset druhů jednorázových výrobků z plastu, jejichž zákaz Komise navrhla, tvoří podle Komise až 70 procent všech odpadků v mořích.
- V tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, našli vědci plastové částice. Uvedla to studie, která vychází z průzkumu 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantiku v hloubce až 600 metrů. Zkoumané ryby patřily k druhům, které jsou důležitým zdrojem potravy pro delfíny, tuleně, tuňáky a mořské ptáky. Touto cestou se pak plasty dostávají dál do potravního řetězce a často končí až na talíři lidí.
Zákaz se má podle návrhu Komise vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z ekologičtějších materiálů. Celkem jde o deset typů produktů.
„Zakážeme jednorázové předměty vyráběné z plastu. To znamená v praxi, že v supermarketu nenajdete jednorázové plastové kosmetické tyčinky, ale jen ty z ekologičtějších materiálů. To samé se bude týkat brček, kelímků, držáků na balónky, příborů a talířů,“ uvedl Timmermans.
Zpravodaj Dolanský: Neznamená to, že nebudou brčka
„Komise ústy Franse Timmermanse jasně řekla, že to neznamená, že by se tyto produkty měly v Evropě zakázat a neměla by snad v Evropě již existovat brčka, ale že by všechny tyto produkty měly být v budoucnu vytvořené z recyklovatelných, to znamená lepších materiálů,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Členské státy budou podle návrhů Komise také do roku 2025 povinny zajistit sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh. Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou dále na trhu povoleny jen v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě, navrhuje unijní exekutiva.
Země EU také mají podle návrhů zajistit omezení pro plastové nádoby na potraviny a nápojové kelímky. Mohou například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.
Produkty jako hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky budou muset mít jasné a standardizované označení s údaji o tom, jak se má odpad odstraňovat, o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich.
- Ve světových oceánech končí každý rok kolem 8 milionů tun plastových odpadů, které přinášejí řeky. Vědci z německého Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí zkoumali 79 největších a nejdelších vodních toků na světě a zjistili, že 90 procent plastů má na svědomí pouhých deset řek. Osm z nich protéká zeměmi v Asii a dvě africkým kontinentem.
- Například vodami čínské Jang-c’-ťiang nebo indické Gangy se ročně dostane do oceánů devět set tisíc tun odpadu, pro srovnání – řeka Temže, která protéká Londýnem, přispívá ke znečištění oceánů jen devatenácti tunami plastů.
- Vědci zjistili, že desítka řek protéká zeměmi s nejpočetnější populací, ve kterých navíc nejsou dodržována pravidla pro nakládání s odpady nebo jejich recyklací. To se týká čínských řek – Mekongu, Perlové řeky, Žluté řeky, ale taky Amuru, který teče po hranici mezi Čínou a Ruskem. A na africkém kontinentu řeky Niger – ta protéká Západní Afrikou – a na severu Nilu, který ústí do Středozemního moře.
- Pokud by se jen v těchto deseti řekách podařilo snížit množství plastového odpadu na polovinu, pokleslo by globální znečišťování oceánů o pětačtyřicet procent.
Komise: Vzniknou pracovní místa
Místopředseda komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen v celé věci vidí především příležitost pro výrobce. „Chceme využít regulační sílu ke změně logiky fungování trhu, pokud se týká výrobků z plastů. Jednorázově využívané plasty nejsou chytrou volbou z hlediska ekonomiky ani ekologie,“ řekl novinářům.
Komise trvá na tom, že návrh nepoškodí evropské výrobce. „Naopak, je to pro něj příležitost ujmout se vedení a ukázat cestu s produkty, které bude svět žádat v příštích desetiletích,“ prohlásil Katainen. Jedna sada pravidel pro celý unijní trh firmám podle něj pomůže v celosvětové konkurenci. Komise předpokládá vznik až třiceti tisíc pracovních míst.
„Pomůžeme průmyslu vyvinout nové produkty, a jakmile budou k dispozici nové, prakticky použitelné alternativy, tak je budeme prosazovat místo těch, které znečišťují životní prostředí jako třeba právě jednorázové plasty,“ dodal Timmermans.
Podle českého ministerstva průmyslu a obchodu se návrh Komise omezit některé plastové výrobky dotkne mnoha podnikatelů. Jestli ho bude Česko podporovat, sdělí, až se s ním podrobně seznámí. Jen v České republice se podle ministerstva životního prostředí spotřebuje 20 tisíc tun plastového nádobí ročně. Od ledna v rámci boje s plasty už skončily plastové tašky k nákupu zdarma.
Předložené návrhy by podle propočtů unijní exekutivy měly k roku 2030 snížit znečištění nyní zakazovanými deseti typy plastových výrobků v mořích o více než polovinu a ušetřit spotřebitelům asi 6,5 miliardy eur (v přepočtu přes 165 miliard korun).
Jak uvedl Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí, zejména státy třetího světa problém s odpady řeší tak, že je házejí do moře. Známé jsou pak případy, kdy si želvy pletou v moři plastové pytlíky s medúzami a umírají. Že by ale nadcházel soumrak plastů, se podle Cajthamla říci nedá. „Bez plastů už neumíme žít,“ říká.
- Lidstvo do současnosti vyrobilo přes 8 miliard tun plastů. Dokázaly by pokrýt například celou Argentinu, tedy osmou největší zemi světa. Polovina z tohoto množství se vyrobila za pouhých 13 let. A tempo dál zrychluje. Podle studie Plastic Europe ročně vyrobíme dalších 330 milionů tun.
- Jak si státy Evropy vedou v recyklaci plastů?
- Evropskou jedničkou je Česká republika, která v roce 2016 zrecyklovala více než polovinu plastů. Následuje Německo. Naopak nejméně recyklují plasty ve Finsku, Francii, Maďarsku, Chorvatsku a Řecku. A to méně než třetinu.
- Ročně je v Česku svezeno z českých obcí a měst více než 85 tisíc tun plastu. Tři pětiny plastových odpadů jsou dále recyklovány a využity.
- Zajímavosti:
- K výrobě jedné fleecové bundy stačí padesát plastových lahví. Z plastů se díky recyklaci dá vyrobit nejen oblečení, ale i protihlukové stěny, zatravňovací palety nebo koberečky do aut.
- Na rozdíl třeba od papíru, který se rozloží za pár měsíců, jsou plasty takřka nesmrtelné. Igelitová taška se rozloží za zhruba dvacet až třicet let. PET lahev až za osmdesát let a třeba takový polystyren je vlastně nerozložitelný.
