Důl Paskov se nezavře dříve než v květnu 2017. Dál prodělává sto milionů měsíčně

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku nebude možné zavřít dříve než k 1. květnu 2017. Uvedla to dnes regionální tripartita. Dřívější uzavření se podle ní nedá stihnout kvůli splnění legislativních požadavků. O uzavření ztrátového Dolu Paskov už se mluví tři roky, společnost OKD počátkem letošního roku uvedla, že by ho chtěla zavřít na konci roku 2016.

„Situace není jasná, nicméně legislativně už to nejde rychleji než 1. 5. 2017, takže očekávejme, že by to mohlo být v příštím roce až v druhé polovině,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Oficiální rozhodnutí ale zatím ještě nepadlo. Podle vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy důl měsíčně prodělává zhruba 100 milionů korun. OKD je od června v úpadku. Zavření dolu má být součástí reorganizačního plánu, který připravuje vedení firmy. Schvalovat ho bude věřitelský výbor. 

„Dokud to neprojde věřitelským výborem a nebude tento plán schválený, o Dolu Paskov rozhodnuto nebylo a v tuto chvíli nemůžeme potvrdit, jestli to bude v květnu, v lednu, kdy to bude,“ upozornil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

K uzavření dolu se musí vyjádřit báňský úřad, bude se k němu zřejmě vyjadřovat i vláda a minimálně ministerstva financí, průmyslu a životního prostředí. Bude nutné odepsat zásoby uhlí, které v dole jsou, což také není jednoduchý proces.

Řešením mají být i dobrovolné odchody

„My jsme měli kdysi jiné představy, i dneska máme, že Paskov, když je tak ztrátový, by se měl vyřešit do konce roku,“ uvedl Cienciala. Uzavření Paskova by podle něj urychlilo i řešení situace v OKD, jelikož by se firma zbavila prvního balvanu, který ji tíží. V dole nyní pracuje okolo 1800 lidí.

„Spousta lidí chce odejít sama, a proto jsme se dohodli se zaměstnavatelem, že umožníme těm, kteří chtějí odejít, aby odešli z organizačních důvodů – to znamená s maximálním odstupným šestinásobku. Domníváme se, že by to bylo částečné řešení dnešní situace,“ míní Pytlík.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už dříve uvedl, že v dole je vysoká absence. Podle kolektivní smlouvy by přitom horníci měli nárok na dvanáctiměsíční odstupné. „Šlo by pouze o dobrovolné odchody. My očekáváme, že v první vlně by byl zájem kolem 160 lidí,“ předpokládá šéf Sdružení hornických odborů.

Šlo by podle něj o zaměstnance, kteří už si našli jiné zaměstnání. Šachtu by jejich propuštění přišlo asi na 34 milionů korun. Věřitelský výbor zatím o návrhu nerozhodl. „Je potřeba celou situaci vysvětlit, proč už chceme propouštět, když ještě není rozhodnuto o Paskovu,“ dodává Jaromír Pytlík. 

Informace o plánovaném zavření Dolu Paskov ještě v letošním roce byla i ve výhledu restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD. Ta byla na konci července jedním z podkladů vlády, když rozhodovala o půjčce 700 milionů korun.

Podle materiálu by na útlum Dolu Paskov mělo být vynaloženo 1,3 miliardy korun. Další doly by se měly zavírat postupně tak, že by poslední skončil v roce 2023. Ve firmě nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...