Důl Paskov se nezavře dříve než v květnu 2017. Dál prodělává sto milionů měsíčně

Důl Paskov na Frýdecko-Místecku nebude možné zavřít dříve než k 1. květnu 2017. Uvedla to dnes regionální tripartita. Dřívější uzavření se podle ní nedá stihnout kvůli splnění legislativních požadavků. O uzavření ztrátového Dolu Paskov už se mluví tři roky, společnost OKD počátkem letošního roku uvedla, že by ho chtěla zavřít na konci roku 2016.

„Situace není jasná, nicméně legislativně už to nejde rychleji než 1. 5. 2017, takže očekávejme, že by to mohlo být v příštím roce až v druhé polovině,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Oficiální rozhodnutí ale zatím ještě nepadlo. Podle vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy důl měsíčně prodělává zhruba 100 milionů korun. OKD je od června v úpadku. Zavření dolu má být součástí reorganizačního plánu, který připravuje vedení firmy. Schvalovat ho bude věřitelský výbor. 

„Dokud to neprojde věřitelským výborem a nebude tento plán schválený, o Dolu Paskov rozhodnuto nebylo a v tuto chvíli nemůžeme potvrdit, jestli to bude v květnu, v lednu, kdy to bude,“ upozornil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

K uzavření dolu se musí vyjádřit báňský úřad, bude se k němu zřejmě vyjadřovat i vláda a minimálně ministerstva financí, průmyslu a životního prostředí. Bude nutné odepsat zásoby uhlí, které v dole jsou, což také není jednoduchý proces.

Řešením mají být i dobrovolné odchody

„My jsme měli kdysi jiné představy, i dneska máme, že Paskov, když je tak ztrátový, by se měl vyřešit do konce roku,“ uvedl Cienciala. Uzavření Paskova by podle něj urychlilo i řešení situace v OKD, jelikož by se firma zbavila prvního balvanu, který ji tíží. V dole nyní pracuje okolo 1800 lidí.

„Spousta lidí chce odejít sama, a proto jsme se dohodli se zaměstnavatelem, že umožníme těm, kteří chtějí odejít, aby odešli z organizačních důvodů – to znamená s maximálním odstupným šestinásobku. Domníváme se, že by to bylo částečné řešení dnešní situace,“ míní Pytlík.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už dříve uvedl, že v dole je vysoká absence. Podle kolektivní smlouvy by přitom horníci měli nárok na dvanáctiměsíční odstupné. „Šlo by pouze o dobrovolné odchody. My očekáváme, že v první vlně by byl zájem kolem 160 lidí,“ předpokládá šéf Sdružení hornických odborů.

Šlo by podle něj o zaměstnance, kteří už si našli jiné zaměstnání. Šachtu by jejich propuštění přišlo asi na 34 milionů korun. Věřitelský výbor zatím o návrhu nerozhodl. „Je potřeba celou situaci vysvětlit, proč už chceme propouštět, když ještě není rozhodnuto o Paskovu,“ dodává Jaromír Pytlík. 

Informace o plánovaném zavření Dolu Paskov ještě v letošním roce byla i ve výhledu restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD. Ta byla na konci července jedním z podkladů vlády, když rozhodovala o půjčce 700 milionů korun.

Podle materiálu by na útlum Dolu Paskov mělo být vynaloženo 1,3 miliardy korun. Další doly by se měly zavírat postupně tak, že by poslední skončil v roce 2023. Ve firmě nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...