Dražba Poldi se opět neuskuteční, zájemci nesložili jistotu 90 milionů

Dražba zkrachovalé kladenské společnosti Poldi se v pátek neuskuteční, žádný zájemce nesložil jistotu 90 milionů korun, která byla podmínkou účasti v dražbě, řekl jednatel společnosti OK dražby Petr Sefzig. Společnost je zprostředkovatelem dražby. I předchozí dražby byly zmařeny, když zájemci, kteří podnik vydražili, za něj nakonec nezaplatili.

Dražba na elektronickém portálu nebyla zastavena, protože už se v minulosti stalo, že zájemce zaplatil včas, jen se peníze na účtu nezobrazily. V případě Poldi už je ale podle Sefziga oficiálně ověřeno, že peníze včas složeny nebyly. „Do dražby byl přihlášen jeden zájemce,“ uvedl za dražebníka ředitel Exekutorského úřadu Praha 3 Zbyněk Průša. Kromě tohoto oficiálního zájemce se zajímali o podnik i další investoři.

V pátek se poprvé měly firmy Poldi a Poldi Trade dražit elektronicky. Vyvolávací cena byla stanovena na 160 milionů korun. 

Další postup a případné opakování dražby bude řešit věřitelský výbor. Tato páteční dražba měla poprvé mít přísnější podmínky, kdy mohla být případně jistota využita jako náhrada škody. Přísnější pravidla nastavili insolvenční správce a exekutorský úřad, aby zabránili dalšímu zmaření dražby z důvodu nezaplacení vydražené částky.

„Jistotu ve výši 90 milionů korun jsme stanovili z důvodu trojnásobného zmaření dražby, kdy vítěz cenu neuhradil. Považujeme ji za adekvátní, vzhledem k hodnotě draženého majetku,“ dodal insolvenční správce Michal Žižlavský.

Poprvé se dražilo už v dubnu


Kladenská huť Poldi byla poprvé vydražena letos v dubnu za 261 milionů korun vydražitelem Compagnia del mediterraneo Steel. V první opakované dražbě v červnu byla vydražena za 251 milionů korun vydražitelem Warhols Hold a v druhé opakované dražbě v srpnu za 256 milionů korun byla vydražena společností Elaria Group. Vydražiteli byly vesměs neznámé firmy založené nedlouho před dražbou.

Společnost se dlouhodobě potýkala s dluhy, které postupně dosáhly stovek milionů korun. Soud povolil reorganizaci, vedení Poldi se ale nepodařilo splnit podmínky. Minulý rok byl provoz Poldi zastaven.

V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování, ještě nedávno v nich pracovalo 150 lidí. Podle obchodního rejstříku Poldi stále patří skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...