Dohodnuto: Vláda už zná cestu ze solární pasti

Praha – Vláda vyrazila do boje proti zdražení elektrické energie, které vyvolal bouřlivý rozvoj solárních elektráren. Omezit ho chce zavedením zvláštní srážkové daně na elektřinu vyrobenou ze solárních elektráren. Vzroste také poplatek za vynětí půdy, na níž jsou solární panely umístěny, ze zemědělského půdního fondu. Zdražení elektřiny hodlá vláda kompenzovat i prodejem emisních povolenek.

„Ani české podniky, ani české domácnosti se nemusí obávat takového skokového nárůstu cen, který by byl likvidační,“ vzkázal občanům po dnešním jednání vlády, které se právě kvůli obavám z rychlého růstu cen elektřiny protáhlo na několik hodin, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Vláda se dnes dohodla hned na třech opatřeních, která mají nebezpečnému nárůstu cen elektrické energie zabránit. Podle šéfa resortu průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) mají schválená opatření dostat avizované zdražení elektřiny pod deset procent.

Dnes představená opatření rozpracuje do konkrétní podoby speciální pracovní skupina složená z ministra průmyslu a obchodu, ministra životního prostředí, ministra financí a ministra pro místní rozvoj. Podle mantinelů, které dnes stanovila vláda, je ale už nyní jasné, že do kompenzací budou například zahrnuty všechny emisní povolenky včetně těch, které stát přidělil v roce 2009 energetickým společnostem zdarma.

Přes prsty dostane jen fotovoltaika

Kalousek po dnešním jednání vlády upozornil, že další obnovitelné zdroje se o státní podporu bát nemusí. Navržená opatření se budou týkat výhradně fotovoltaických elektráren. „Jakákoliv srážková daň na všechny obnovitelné zdroje nehrozí, nic takového nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil ministr financí.

Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy:

„Emisní povolenky jsou zcela legitimním a morálně oprávněným řešením. Každý z nás přispívá ke snížení emisí, protože kupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů. (…) Paušální zdanění je prostě nesmysl, na to se jinak odpovědět ani nedá. Dopady do českého hospodářství tímto opatřením budou fatální. Sdělujeme, že dlouhodobé investice se mohou třikrát, čtyřikrát změnit podle toho, jak vláda změní svůj názor.“

Jednání o kompenzaci zdražení elektrické energie byla velmi náročná. Strany vládní koalice se ve svých názorech rozcházely. Kalousek navrhoval kompenzovat zdražení elektřiny prodejem emisních povolenek. Nečas v úterý označil tento návrh za nerealistický a populistický. „Je velmi důležité, že do kompenzací zvýšení cen elektřiny byly zapojeny emisní povolenky,“ prohlásil dnes Kalousek.

Zdražení elektřiny v příštím roce hrozí kvůli prudkém rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu elektřiny z těchto zdrojů. Poslední odhady Energetického regulačního úřadu hovořily o zdražení elektřiny pro domácnosti asi o 12 procent a pro podniky zhruba o 17 procent.

S vlastním plánem na zpomalení růstu cen elektřiny přišla i opozice. Například u speciální daně u fotovoltaické elektřiny chce ČSSD zavést pásma. Čím dřív byla elektrárna spuštěná, tím bude nižší. „Struktura té daně byla převzata z dílny pana ministra Kalouska, který stejný systém vymyslel pro stavební spoření,“ podotknul stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek.

Proti vládnímu řešení se ostře ohradil Svaz průmyslu a dopravy. Zatímco přesun peněz z povolenek je podle prezidenta svazu Jaroslava Míla legitimním řešením, zavedení srážkové daně na solární energetiku do budoucna poškodí českou ekonomiku. „Sdělujeme, že dlouhodobé investice se mohou třikrát, čtyřikrát změnit podle toho, jak vláda změní svůj názor,“ uvedl Míl.

Policie prošetřuje stavbu solární elektrárny v Moldavě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 6 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 17 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 22 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.