Česko už si z Německa dovezlo 85 procent nafty, které mělo uloženo ve skladech společnosti Viktoriagruppe. Zbylá část, zhruba devět vlaků, by se měla převézt do konce července. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv ČR (SSHR) Pavel Švagr. Připomněl, že i ta nafta, která je dosud v Německu, je zařazena do nouzových zásob České republiky. Přitom Viktoriagruppe je v insolvenci a nebylo snadné domluvit s insolvenčním správcem převoz. Celá kauza české strategické nafty v zahraničí navíc ani po dokončení převozu zdaleka neskončí.
Kdyby se dovoz z bavorského Kraillingu do Česka nepodařil, nemohl bych garantovat kvalitu nafty, která tam byla pět let neobměňovaná, řekl Švagr. „Jsme na hranici toho časového scénáře pro odvoz nafty, aby byla ještě kvalitní a použitelná“.
Teprve poslední vlak však podle předsedy bude momentem pravdy, kdy se porovná evidenční stav s tím, co bylo reálně dovezeno.
Švagr dodal, že neočekává, že to bude dramaticky méně či více.
Čí je česká nafta
Navíc smlouva o vyskladnění nafty, loni uzavřená, dává insolvenčnímu správci Viktoriagruppe možnost až do března 2018 podat určovací žalobu na vlastnictví. Tedy komu nafta opravdu patří.
Švagr však v této souvislosti řekl, že důkazní břemeno by bylo na správci a soud by trval dlouho. Podle něho je také evidentní, že SSHR za naftu v Německu zaplatila a ta miliarda reálně odešla z jejího účtu.
„Nedovedu si představit, že ČR zaplatí Viktoriagruppe a ta nafta není naše,“ řekl předseda SSHR s tím, že osobně je přesvědčen, že nafta České republice patří.
Kdo za to může?
Policie letos v únoru obvinila bývalého šéfa SSHR Ondreje Páleníka (spolu s ním je stíhán ještě další člověk) v souvislosti s jeho působením v čele správy.
Páleníkův nástupce ve funkci Pavel Švagr podal trestní oznámení v případu společnosti Viktoriagruppe, jejíž insolvence zablokovala miliony litrů nafty uskladněné v německých zásobnících firmy. Stěžoval si také na nevýhodně uzavřené smlouvy.
V souvislosti s celou kauzou Švagr v pořadu Devadesátka ČT24 mj. řekl, že náklady na převoz nafty z Německa do Česka jsou 60 milionů, k čemuž je nutno připočítat náklady na specializované německé právníky. Na ně bylo zatím vynaloženo 30 milionů korun.
Místopředseda KSČM, člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jiří Dolejš v pořadu řekl, že vzhledem k vyšetřování na nikoho nechce a ani nemůže ukazovat, „ale je tady konkrétní vina a ta by měla být sdělena“. Uvedl také, že když se do strategické věci pustí byznysové zájmy, musí se myslet na rizika pro bezpečnost státu.
Jako poučení z celé kauzy vidí Švagr to, že v chystané novele o státních hmotných rezervách by mělo být uvedeno, že sice mohou být skladovány v zahraničí, ale jen po výslovném souhlasu vlády (ne tedy jako dříve rozhodnutím někde na správě).
Dolejš to označil za minimální garanci a dodal, že je otázka, zda do toho pouštět byznysové zájmy. Podle něho by měly být státní rezervy více státní.
Mražené maso vs. živá zvířata
SSHR také připravila novelu (nyní již pro příští vládu), která má výrazně proměnit složení strategických zásob. Místo mraženého masa by úřad chtěl živá zvířata. Přímo vlastnit stáda ale nemůže, chce si tedy například krávy u farmářů rezervovat.
Konkrétně by třetinu mělo tvořit mražené maso, třetinu ostatní masové výrobky a právě třetina by nově měla být v živém stádu, upřesnil Švagr.
V praxi by to například vypadalo tak, že stát by měl za poplatek u soukromníků rezervovaných tolik a tolik krav. V případě krizových situací by pak farmář poslal vybrané krávy na jatka a za každou poraženou by dostal zaplaceno.
Švagr zdůvodňuje návrh tím, že dosavadní systém je drahý. „My dnes máme maso mražené a samozřejmě mražení je ekonomicky drahá záležitost,“ uvedl již dříve. Dodávka, skladování a ochraňování 500 tun mraženého masa nyní stojí stát 46,4 milionu za tři roky. Nový plán by měl státu ušetřit až dvě třetiny současných nákladů.
Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), nyní člen zemědělského výboru si není jistý správností této myšlenky. SSHR by podle něho měla být především schopná použít komoditu, o kterou pečuje, kterou sama zajišťuje. Zde by naopak muselo dojít k porážce (zvířat), zpracování a nastalo by tak prodlení. „Mražené maso je varianta, která je lepší,“ dodal.
V pořadu došlo mezi Švagrem a Bendlem i k dalším sporům. Například o transparentnost či utajování nákupů potravin, které správa dělá a od koho. Či o to, na kolik dnů by měla mít zásoby potravin (nyní 1,5 dne, uvažuje se o 3 dnech) a zda to není možné zajistit jinak než dosud.
V pořadu se také diskutovalo o pondělním jednání vlády, která neschválila doplnění ropy nebo ropných produktů do státních zásob, které požadovala Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Česká republika přitom letos přestala splňovat evropskou směrnici o výši nouzových zásob těchto produktů. Unie totiž požaduje po státech, které ropu netěží, aby měly zásoby minimálně na 90 dní, Česko má ale zásoby na 87 dní.
- Hmotné rezervy tvoří strategické rezervy státu v oblasti nouzových zásob ropy a ropných produktů a zásob pro zajištění surovinové a potravinové bezpečnosti České republiky.
- Pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému nouzového hospodářství.
- Mobilizační rezervy zajišťují nezbytné požadavky v systému hospodářské mobilizace.
- Zdroj: Státní správa hmotných rezerv
