Loni šlo na podporu lidem bez práce 8,3 miliardy korun. Proti předcházejícímu roku to znamená miliardovou úsporu a také nejnižší číslo za posledních sedm let. Zatímco kabinet šetřil i na dávkách ve hmotné nouzi, tak za důchody a platy utratil výrazně víc. Státní závěrečný účet ve středu projedná vláda.
Téměř 89 tisíc lidí loni vyměnilo úřad práce za zaměstnání. Stát díky tomu výrazně ušetřil na podporách v nezaměstnanosti. Utratil za ně přibližně 8,3 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od předkrizového roku 2008.
„Ušetřilo se na dávkách, protože máme nízkou nezaměstnanost, jednu z nejnižších, a myslím si, že je prostor i u poskytování sociálních dávek na bydlení,“ podotknul ministr financí Andrej Babiš. Šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek poznamenává, že výsledek není zásluhou vlády. „To, co se jí přihodilo, to je příjemné, ale rozhodně se to nedá označit jako šetření,“ zmínil Kalousek.
Loni se úroveň nezaměstnanosti dostala až pod šest procent, v zimním období bez sezonních prací opět mírně rostla. V kontextu Evropy je však lepší jen Německo.
Lidé bez práce si také začínají díky růstu pracovních příležitostí mezi různými zaměstnáními čím dál více vybírat. Například o práci na chmelnici v Kokorách na Přerovsku nezaměstnaní z Česka zájem nemají. „Je úplně zbytečné někoho vodit z úřadu práce. Je tu jeden den a odchází,“ uvedl předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Najímají proto nezaměstnané z Rumunska.
Díky tomu, že loni našly práci desítky tisíc lidí, vláda oproti roku 2014 ušetřila rovněž více než tři čtvrtě miliardy korun na dávkách v hmotné nouzi. „Projevilo se personální posílení úřadů práce, které jsme zdědili ve velice zdevastovaném stavu,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Důchody a platy si vyžádaly více prostředků
Co ale stát ušetřil u nezaměstnaných, vydal v jiných oblastech. Náklady na důchody se zvedly o víc než osm a půl miliardy, čímž překonaly 323 miliard. „Velká část navýšení padá na valorizaci. Co se týká důchodů a důchodců, má to nějaký vývoj a víme, že důchodců postupně přibývá,“ uvedla Marksová.
Výrazně vzrostly také náklady na platy státních zaměstnanců. Vláda na ně přidala přes sedm a půl miliardy, což je téměř osm procent navíc. „Stát především nabíral nové úředníky,“ podotknul ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček. Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka tak vzrostl průměrný plat pracovníků ve školství jen o 2,2 procenta.
Školské odbory žádají, aby v příštím roce skutečně vzrostly platy ve školství o deset procent. V souvislosti s tím odstartovaly kampaň nazvanou Konec levných učitelů. Už v minulých měsících ale zaznělo jak od ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), tak i premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že právě takový růst platů ve školství podporují. Musí se ale shodnout s koaličními partnery.
