Další velká ropná dohoda. Po kartelu OPEC sníží těžbu i nečlenské státy a začne zdražování

Těžařské státy stojící mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) slíbily snížit svou produkci celkem o 558 tisíc barelů denně. Zástupci dvanácti těchto zemí se na tom dohodli na sobotním setkání s ministry organizace ve Vídni. Agentuře Reuters to po schůzce řekly informované zdroje z OPEC.

Generální tajemník OPEC Mohammed Barkindo už dopoledne před zahájením jednání řekl, že dohoda mezi OPEC a ostatními těžařskými zeměmi na omezení produkce a podpoře cen bude historická a bude prvním takovým ujednáním od roku 2001.

„Je to naprosto historická schůzka… Podpoří to světovou ekonomiku a některým zemím OECD to pomůže k dosažení jejich inflačních cílů,“ domnívá se Barkindo.

Šéf kartelu tak odkazoval na to, že omezení těžby výrazně zvýší ceny ropy, což v řadě vyspělých zemí zvedne inflaci. Ta je už řadu let hluboko pod inflačními cíli centrálních bank.

Nastává čas růstu cen

Kartel OPEC se koncem listopadu dohodl na vlastním snížení těžby ropy o 1,2 milionu barelů na 32,5 milionu barelů denně, aby omezil nadbytečné dodávky na trh a podpořil cenu suroviny. Jeho členové tím schválili první snížení těžby od roku 2008. Informoval o tom katarský ministr energetiky a prezident OPEC Muhammad Sálih Sadá. 

Sadá rovněž uvedl, že Rusko, které není členem kartelu OPEC, je připraveno snížit těžbu o 300 tisíc barelů denně. Rusko nyní těží přes deset milionů barelů denně.

Vedle Ruska přislíbily omezení těžby Ázerbájdžán, Bahrajn, Bolívie, Brunej, Rovníková Guinea, Kazachstán, Malajsie, Mexiko, Omán, Súdán a Jižní Súdán. Mexiko přispěje k omezení těžby 100 tisíci barely, Kazachstán přidá 50 tisíc barelů.

Ceny ropy skokově vzrostly

Ceny ropy v reakci na dohodu OPEC o omezení těžby vzrostly o více než 15 procent a zaznamenaly nejprudší týdenní nárůst od roku 2009. Tento týden ale ceny z maxim o několik procent sestoupily, protože na trhu se rozmohla skepse vůči naplňování dohody.

OPEC má dlouhodobý problém v tom, že řada jeho členů své těžební kvóty nerespektuje. Z omezení těžby byly navíc vyňaty Nigérie a Libye a vedení kartelu dlouho přesvědčovalo Írán a Irák, aby se vůbec k dohodě připojily. OPEC i Rusko minulý měsíc zvýšily těžbu na rekordní maxima.

Hlavní zátěž plnění dohody bude ležet na Saúdské Arábii, která je vedle Ruska největším těžařem na světě. Rijád by měl svou produkci snížit o téměř půl milionu barelů denně a svým zákazníkům v USA a Evropě již podle zdrojů z trhu sdělil, že od ledna jim omezí dodávky. O omezení dodávek své odběratele informoval i Kuvajt a Spojené arabské emiráty.

Současné ceny se stanou novými minimy

„Rozhodnutí OPEC může zdražit ceny benzinu a nafty až o čtyři koruny na litr. Toto zdražení by se mělo projevit během následujících tří až čtyř měsíců. Růst (cen) ropy bude pomáhat růstu cen všech energií včetně uhlí, zemního plynu či silové elektřiny,“ řekl minulý týden analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Jediný impulz pro levnější pohonné hmoty vidí jen v ukončení intervencí České národní banky, které by podle něj mohlo přijít během první poloviny příštího roku.

Bostl také řekl, že posílením koruny by se efekt dražší ropy částečně vyrušil. Současné ceny pohonných hmot se podle něj stávají zřejmě na delší čas novými minimy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 11 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...