ČSOB stoupl zisk skoro o polovinu, i díky koupi zbývajícího podílu v Českomoravské stavební spořitelně

Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí stoupl o 45 procent na 10,9 miliardy korun. K růstu zisku přispěla koupě zbývajícího 45procentního podílu v Českomoravské stavební spořitelně a přecenění dosavadního podílu. Objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o desetinu na 228,2 miliardy korun, podle informací ČSOB, která patří mezi největší tuzemské banky.

Čistý zisk skupiny ČSOB meziročně vzrostl jak díky růstu čistého úrokového výnosu, tak jednorázovému výnosu 2,1 miliardy korun plynoucímu z přecenění dosavadního podílu 55 procent v ČMSS v souvislosti s akvizicí zbývajícího podílu, dále díky jednorázovému výnosu z prodeje ČSOB Asset Management, z vypořádání staršího právního sporu a na základě dopadu konsolidace ČMSS.

Objem úvěrů ČSOB vzrostl v prvním pololetí meziročně o tři procenta na 752 miliard korun, objem vkladů se snížil o pět procent na 978 miliard korun. Zvýšení úvěrového portfolia se opíralo zejména o růst hypotečních úvěrů, stavebního spoření, úvěrů pro malé a střední podniky a spotřebitelského financování. Objem vkladů klesl v důsledku nižšího objemu repo operací s institucionálními klienty.

Celková aktiva pod správou ČSOB vzrostla díky podílovým a penzijním fondům. Provozní výnosy banky stouply o 22 procent na 21,9 miliardy korun. Provozní náklady vzrostly o osm procent na 9,4 miliardy korun.

V meziročním srovnání stoupl počet aktivních uživatelů mobilního bankovnictví o 24 procent. Zvýšil se o 22 procent také počet mobilních bankovních transakcí. Významně tak stoupá počet klientů, kteří řeší finanční záležitosti prostřednictvím mobilního telefonu, uvedla banka.

Dobré výsledky předvedly i ostatní velké banky. České spořitelně vzrostl v pololetí konsolidovaný čistý zisk meziročně o 10,5 procenta na 8,7 miliardy korun. Provozní zisk stoupl ještě výrazněji, a to o 19,5 procenta na 11,3 miliardy korun. 

Čistý zisk Komerční banky pak za první pololetí letošního roku, očištěný o mimořádné položky, stoupl meziročně o šest procent na 7,2 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o pět procent na 16,2 miliardy.

UniCredit Bank v Česku a na Slovensku o 13 procent na 4,87 miliardy korun a Raiffeisenbank o 69 procent na 2,8 miliardy korun. Naopak Monetě Money Bank se snížil o 5,1 procenta na 2,01 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...