Zisk Komerční banky za pololetí stoupl na 7,2 miliardy. Klientů sice ubylo, ale půjčky rostly

Čistý zisk Komerční banky (KB) za první pololetí letošního roku, očištěný o mimořádné položky, stoupl meziročně o šest procent na 7,2 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o pět procent na 16,2 miliardy. Počet klientů naopak mírně klesl, a to o zhruba čtyři tisíce na 1,662 milionu. Důvodem bylo podle banky hlavně odepsání neaktivních klientů v prvním čtvrtletí.

Ačkoli klientů banky mírně ubylo, objem vkladů a aktiv klientů v podílových fondech, penzijním spoření a životním pojištění i objem půjček vzrostly. Objem poskytnutých půjček se oproti loňsku zvýšil o 3,2 procenta na 644,8 miliardy korun. Nejvýrazněji, o téměř 14 procent, stoupl objem půjček na bydlení poskytnutých stavební spořitelnou Modrá pyramida patřící do skupiny KB. Objem běžných klientských vkladů ve skupině vzrostl o čtyři procenta na 838,6 miliardy.  

Nadále stoupal i objem hypoték. Podle banky ale růst ve srovnání s minulým rokem zpomalil kvůli poklesu objemu nově poskytnutých hypotečních úvěrů. Loni v prvním pololetí objem hypoték meziročně rostl o 3,9 procenta, zatímco letos o 1,5 procenta na 225,1 miliardy.

Bance se podle generálního ředitele KB Jana Juchelky podařilo udržet stabilní čistou úrokovou marži navzdory konkurenčnímu tlaku a poklesu dlouhodobých úrokových sazeb. „Příjmy z poplatků a finančních operací se ve druhém čtvrtletí mírně zvýšily, čímž se dostaly do souladu s naším očekáváním pro celý rok,“ doplnil.

Provozní náklady bez jednorázových vlivů z loňského roku stouply o 2,9 procenta na 7,7 miliardy korun. Personální náklady vzrostly o 1,8 procenta kvůli rychlejšímu růstu průměrné mzdy, zatímco průměrný počet zaměstnanců poklesl o čtyři procenta na 8144. Za pololetí se také meziročně snížil počet poboček KB o 34 na 344. Stoupl ale mírně počet bankomatů, a to o 25 na 786.

Za první letošní pololetí oproti loňsku výrazně přibylo uživatelů elektronického bankovnictví KB, především mobilní aplikace pro správu účtu. Počet klientů využívajících Mobilní banku KB se zvýšil zhruba o 184 tisíc na 700 tisíc, tedy více než o třetinu. Uživatelů internetového bankovnictví přibylo asi o 35 tisíc na 1,405 milionu. „V první polovině roku, a hlavně ve druhém čtvrtletí jsme představili řadu nových služeb, zejména v digitálním prostoru,“ uvedl ředitel.

Hlavním majitelem KB, která patří mezi největší tuzemské peněžní ústavy, je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...