Dluhy mají často původ už v raném věku, naučit děti hospodařit může i vlastní účet v bance

S dluhy má problém téměř každý desátý Čech, jak ukázala před dvěma lety i mapa exekucí. Přestože se od té doby situace mírně lepší, odborníci na sociální problematiku předlužení považují stále za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka. Mnohdy se na ně přitom zadělává už v dětství. Recept může být často velmi jednoduchý – stačí včas dítěti založit účet a zapojit ratolest do rozpočtu rodiny.

„Rodiče bohužel s dětmi neumí pracovat, přebírají stále často špatný model ze svého dětství. Spočívá to v tom, že dítě sice dostává kapesné, ale nemá už žádnou odpovědnost za to, jak s ním naloží, a rodič nemá žádnou kontrolu,“ vysvětluje poradkyně a expertka na finanční gramotnost Veronika Kalátová.

A i podle dalších finančních expertů by se děti měly učit odpovědnosti mnohem dříve, než si založí svůj vlastní účet třeba s první brigádou v patnácti letech.

„V té době už si totiž může potomek otevřít účet sám, bez dohledu rodičů. Jenže v pubertálním věku nemusí chtít nechat své rodiče do peněz mluvit,“ dodává Kalátová. A tady se právě zadělává na budoucí problém s dluhy.

A to, že už v dětském věku se týkají půjčky i dluhy nejednoho českého dítěte, doložil loňský průzkum České spořitelny – celá polovina školáků s nimi má zkušenosti a mnozí se setkali dokonce i s problémy se splácením.

Více než polovina dětí dostává kapesné, řada z nich s ním nevyjde

Více než polovina dětí (55 procent) dostává podle průzkumu pravidelně kapesné, ale často s ním nevyjde. Tři čtvrtiny dětí tak už znají situaci, kdy všechno utratily, a přesto by si rády něco koupily. Polovina z nich to řešila půjčkou a čtvrtina se zadlužila dokonce opakovaně. A pětina oslovených dětí zažila situaci, kdy měly problém půjčené peníze vrátit.

Virtuální peníze jako vstup do reálného světa

Zatímco nástup do školy se nabízí jako ideální příležitost zavést kapesné, protože dítě má tak i motivaci se naučit rychleji počítat, kolem osmého až desátého roku nastává podle expertů čas na založení vlastního účtu. Jednoduše řečeno – v době, kdy hraje dítě počítačové hry, začíná do nich chtít dostat i virtuální peníze. „A to je moment, kdy přichází pochopení elektronického toku peněz a čas založit účet,“ vysvětluje Kalátová, která také spolupracuje v oblasti dětských účtů s jednou z českých bank.

V té době je vhodné vysvětlovat finance na příkladu vlastní rodiny. Především to, že rodiče vydělávají jen určité množství peněz, ze kterého se platí všechny potřebné věci, tedy třeba bydlení, jídlo nebo zábava. A do toho zapojit potomka. „Přenést na něho odpovědnost za část jeho nákladů, aby si z kapesného platil třeba jízdenky nebo obědy ve škole či útraty za telefon. Aby pochopil, že nic v životě není zadarmo, a naučil se tak s penězi vycházet a předcházet dluhům,“ dodává Kalátová.

Podstatné je také dětem vysvětlit hodnotu peněz. Aby jen nesrovnávaly částku za stejný druh zboží, ale i podle velikosti balíčku nebo váhy si dokázaly spočítat cenu za kus a podle toho vybrat – v budoucnu si pak dají pozor na různé „výhodné“ nabídky, které často vedou do dluhových pastí, připomínají experti.

Postupně lze dětem dát ještě větší možnost rozhodovat o části rodinného rozpočtu nebo nad nějakou konkrétní částkou z jedné oblasti výdajů. Třeba z měsíční útraty ve výši několika tisíc korun na jídlo jim nechat tisícovku. Je sice možné, že poprvé za ni nakoupí zbytečné věci, ale postupně se naučí správně rozhodovat. Podle finančních expertů je to cesta k tomu, aby v budoucnu neskončily v dluzích.

Kolem desátého roku dítěte je čas už i na vlastní bankovní účet, kreditní kartu, a tedy i internetové bankovnictví. Lze pak nastavit třeba placení chytrým telefonem. Je to podle Kalátové ideální příležitost, jak děti naučit s financemi hospodařit a vést je ke spoření na větší věci, které si přejí. Třeba nový telefon nebo kolo.

Výše kapesného záleží podle odborníků na situaci rodiny. Pokud rodič běžně nakupuje třeba o něco dražší bio produkty, těžko může chtít po dítěti, aby za jídlo utrácelo méně. Většinou však experti doporučují začít s menšími částkami, třeba ve výši dvou až tří set korun.

Zdroj: Expertka na finanční poradenství Veronika Kalátová

A u těch dětí, které nezvládají vycházet s prostředky měsíčně, je lepší zvolit týdenní periodicitu. Na druhou stranu, podle psychologů není dobré finančně odměňovat potomky za běžné domácí práce nebo i za známky.

Založit účet je otázkou chvíle, naučit dítě hospodařit trvá

K založení účtu pak zpravidla bývá nutné přinést rodné listy dětí, vlastní občanský průkaz a také podepsat několik dokumentů. Pak už potomek jen pár dní vyčká, až mu dojde fyzicky karta, která se k účtu vydává. Pokud to banka umožňuje, může si ji „nahrát“ do mobilu a fungovat naprosto stejně jako dospělý – své finance si spravuje přes počítač nebo mobil a stejně tak může i platit, tedy chytrým telefonem nebo hodinkami. 

Podmínkou u většiny bank je alespoň osm let věku dítěte a většina z nich vede účty zdarma. S penězi na účtu může nakládat jak rodič, tak dítě, i když to mívá obvykle omezený přístup k některým službám. Třeba nemůže nastavit samo limity pro platby nebo příkazy k úhradě.

Banky se však liší dobou, do které je vedení účtu zdarma, úročením, počtem bezplatných výběrů z bankomatu nebo možnostmi využívat platební kartu. 

Česká spořitelna tak vede již zhruba 120 tisíc dětských účtů a má vydaných přibližně 80 tisíc dětských karet. „Z našich analýz vyplývá, že nadpoloviční počet dětských karet je využíván v době školní výuky. Děti je využívají k nákupu svačiny či občerstvení,“ doplňuje mluvčí banky Filip Hrubý.

Na čtyřicet tisíc dětských účtů a k nim zhruba deset tisíc vydaných karet má i Moneta Money Bank. „Dětský účet zakládají především ti rodiče, kteří chtějí naučit své ratolesti hospodárnosti a zodpovědnosti za svěřené finanční prostředky a zároveň mít přehled o tom, za co a kde dítě utrácí. Po dovršení 15 let věku dítěte se dětský účet mění na studentský,“ říká mluvčí banky Jakub Švestka. Zde však dítě platit bezkontaktně přes chytrý telefon či hodinky nemůže.

Podobně nelze platit mobilem u dětských účtů i v Komerční bance, platby lze provádět jen kartou nebo převodem a hotovost vybírat z bankomatu či na pobočce. Jak ale potvrdil mluvčí banky Michal Teubner, zájem o dětské účty je dlouhodobě vysoký. Jejich počty však banka nezveřejňuje.

I u mBank počty dětských účtů stoupají. Založit je lze od narození do patnácti let, ale až od zmíněného osmého roku dítěte je možné využívat platební kartu a platit mobilem či hodinkami.

AirBank účty pro nejmenší teprve chystá. Zatím služby nabízí jen lidem, kteří jsou starší patnácti let.

Jak na peníze, učí děti i škola, základ musí ale dostat doma

Základy finanční gramotnosti by se děti mohly naučit i ve škole. Průzkum České spořitelny ale ukázal, že hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou stále rodiče, i když význam školy roste, stejně jako spolužáků a sociálních sítí.

Nicméně pomoc v tomto ohledu nabízí také řada institucí jako například Česká bankovní asociace a své programy mají i jednotlivé banky a ministerstva. Třeba na webu ministerstva financí je k dispozici přehledná mapa podle krajů, kde je i seznam organizací, které mohou obecně pomoci s problémy ve světě financí a rodinného rozpočtu.  Poradí také web penizenauteku.cz od České národní banky. 

S finanční gramotností pomáhá i projekt Finanční gramotnost do škol, který získal akreditaci ministerstva školství a mládeže. Aktuálně se v jeho rámci ve 169 zemích světa včetně Česka uskuteční takzvaný Global Money Week, a to v týdnu od 25. do 31. března. Zapojí se do něj finanční instituce, podnikatelé, školy i rodiny a cílem je šířit osvětu v oblasti finanční prosperity.

Napříč Českou republikou se budou týden konat přednášky, workshopy, diskuse, interaktivní besedy s odborníky, ale také zábavné hry a kvízy zaměřené na podporu finančního vzdělávání dětí a mládeže.


Vrcholem akce pak bude odborná konference 10. dubna v České národní bance.

Dobrou zprávou podle expertů každopádně je, že čeští rodiče dětské účty stále více zakládají právě z důvodu vzdělávání svých potomků, jak ukázal průzkum mBank. To je rozdíl například proti Slovensku, kde převažuje ukládání peněz.