Co s 60 miliardami rozpočtového přebytku? Koalice chce najít řešení do konce dubna

Vládní koalice se na pondělním jednání neshodla na využití šedesátimiliardového přebytku loňského rozpočtu. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce s rozhodnutím počkat na vývoj letošního rozpočtu. Čas má vláda do konce dubna, kdy musí sněmovně předložit návrh na využití peněz. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ministr financí porušil zákon o státním rozpočtu a neinformoval dostatečně své koaliční partnery.

„Na koaliční radě jsme se dozvěděli novou informaci, není o jakém přebytku jednat. Ministr financí v průběhu roku 2016 neříkal všechno, žádný přebytek fakticky není. V loňském roce ministerstvo financí o tuto částku oproti plánovanému rozpočtu nenakoupilo státní dluhopisy a mimo jiné tím nedodrželo zákon o státním rozpočtu,“ zpochybnil Babišův úspěch v pořadu Události, komentáře Jurečka.

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl se vyjádřil, že plány, jak utratit přebytek rozpočtu, jsou stále na stole.  „My si myslíme, že s přebytkem se dá něco dělat.  Účetně by tam měl být, záleží, jestli je tam i fakticky,“ řekl.

Andrej Babiš se chová s péčí řádného hospodáře.
Jaroslav Faltýnek

Později ale obvinil Babiše ze lži. „Pokud ale ministr Babiš v průběhu roku říkal, že nevěděl, jak rozpočet dopadne, ale zároveň nenakupoval dluhopisy, tak asi tušil, jak to dopadne. Takže ta informace byla lživá,“ řekl. Podle Jurečky ministr financí neobjektivně informoval o tom, jak nakládá s rozpočet.

Podle předsedy poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka na to měl právo. „Ministerstvo financí k tomu má kompetence. Z našeho pohledu to bylo rozumné rozhodnutí, do dubna má koalice možnost se dohodnout, zda některé dluhopisy nakoupí a tím vznikne reálný přebytek,“ bránil Babiše Faltýnek.

Nahrávám video

K existenci přebytku se už v pondělí vyjádřil i ministr Babiš. Uvedl, že přebytek reálně neexistuje, jde jen o administrativní úkon.

„Pravdu má pan prezident, který říká, že ty peníze de facto neexistují,“ připomenul nedělní výrok prezidenta, který označil za ekonomické analfabety ministry, kteří po úterním oznámení, že loňský rozpočet skončil s přebytkem 61,8 miliardy korun, začali plánovat, jak s penězi naloží. 

„Nechme běžet (letošní) rozpočet a uvidíme, jak bude vypadat koncem března,“ dodal Babiš odpoledne novinářům. Jednotliví ministři by podle něj chtěli mít čím dál větší rozpočty, a přitom je nečerpají. 

Nahrávám video

Sociální demokraté chtěli peníze na důchody

Sociální demokraté v pondělí přišli s návrhem, aby byl přebytek loňského rozpočtu převeden na důchodový účet, z kterého se vyplácejí penze. Alternativní návrh z dílny ČSSD počítá s využitím přebytku 62 miliard korun na snížení schodku v letošním rozpočtu. Letošní státní rozpočet počítá se schodkem 60 miliard korun.

„Pan premiér má pravdu v tom, že důchody jsou deficitní, ale tady ten účet je reálně nepoužitelný,“ uvedl Babiš k představě ČSSD. Podotkl, že on a premiér myslí podobně, „ale každý to komentuje jiným způsobem“. 

„Jiné je to u ministra (zemědělství Mariana) Jurečky, který chce další peníze,“ uvedl Babiš. O případném navýšení některých kapitol je podle něj možné rozhodnout až podle vývoje na jaře. 

Lidovci by podpořili rozvoj venkova

KDU-ČSL chce podle prvního místopředsedy Jurečky část přebytku směřovat na zlepšování života lidí na venkově, konkrétně na výstavbu vodovodů a čistíren odpadních vod a opravy silnic druhé a třetí třídy.

„To jsou investice, které stát stejně musí urychleně udělat. Není možné, abychom měli přes 200 obcí, kde nemají vodovod a obyvatelé chodí tři měsíce v roce pro vodu s kanystry, a obce, kde není kanalizace ani čistírna odpadních vod a přepady ze septiků tečou do potoků a řek. Chceme, aby se i mimo Prahu a velká města žilo kvalitně,“ uvedl odpoledne.

Nahrávám video

Ekonom Vysoké školy obchodní Pavel Neset uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že použít peníze z rozpočtového přebytku na splácení vládního dluhu je investicí do budoucna. Připomněl, že i v letošním rozpočtu je kapitola o nákladech na obsluhu dluhu. O co více se podaří snížit nákladové úroky, o to méně budeme platit v budoucnu, řekl ekonom. 

Zádrhel nastal i kolem změn v EET a daňovém balíčku

Koaliční rada se neshodla ani na pozměňovacích návrzích k elektronické evidenci tržeb. Bude o nich jednat ještě krátce před jednáním sněmovny.

Andrej Babiš se chová s péčí řádného hospodáře.
Jaroslav Faltýnek

První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek večer naznačil, že jeho hnutí zřejmě po dohodě s ČSSD ustoupí ve sněmovně od návrhů na změny v EET. Bude se snažit zákon nechat ve stávající podobě, uvedl po jednání koaliční rady Faltýnek. Babiš doufá, že kvůli neshodě na EET nepadne celý daňový balíček.

obrázek
Zdroj: ČT24

Lidovci, kteří přišli s vlastními změnami v EET, jsou podle svého místopředsedy Jana Bartoška postaveni do nepříjemné situace, kdy mají volit mezi svými návrhy a padnutím celého balíčku daňových změn. Ten obsahuje i priority, které KDU-ČSL prosazuje.

„Domluvili jsme se, že se k tomu ještě vrátíme, protože sociální demokraté na EET nechtějí měnit nic. Návrh z naší strany ohledně paušální daně nechtějí, návrhy KDU-ČSL ohledně výjimek nechce podpořit ani ČSSD, ani my. Doufejme, že to proběhne tak, aby nebyl ohrožen celý ten daňový balíček,“ uvedl Babiš. S návrhem změn přišel v prosinci, za což sklidil kritiku z řad ČSSD.

Balíček, jenž například zvyšuje daňové slevy na druhé a další děti, které podporují lidovci, budou poslanci schvalovat v tomto týdnu, pravděpodobně ve středu. Hlasování o normě bude vedle novely o střetu zájmů jedním z nejsledovanějších bodů schůze. Rozpočtový výbor žádné pozměňovací návrhy týkající se výjimek z elektronické evidence tržeb nepodpořil. Podali je poslanci vládní KDU-ČSL i Babiš. Pravice chce celý systém úplně zrušit. Požaduje také snížení sazeb daně z přidané hodnoty.

Domluví se koalice na hlasování?

Protože podle Babiše není jasné, jak bude opozice hlasovat, chce, aby se koalice před hlasováním dohodla na společném postupu. Jednání se uskuteční v den hlasování sněmovny.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po jednání uvedl, že shoda panuje na tom, že vládní poslanci nepodpoří návrhy opozice mířící ke změnám daně z přidané hodnoty. Aby „nedošlo k hlasovací nehodě“, je i podle něj třeba domluvit se na společném hlasování.

„Jako koaliční partneři jsme se dostali do nepříjemné situace,“ komentoval vývoj Bartošek s tím, že ANO podmiňuje schválení celého balíčku tím, že lidovci ustoupí od svých návrhů na změny v EET.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
včera v 20:34

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled