Na změnách v EET mě nejvíce znervóznila nejasná role paušální daně, říká Mládek

Nahrávám video

Chtěl jsem vědět, kolika podnikatelů se může v budoucnosti týkat paušální daň, kterou se vysvětlují navrhované změny v elektronické evidenci tržeb (EET). Tak popsal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v pořadu Interview ČT24 svůj dotaz na ministra financí Andreje Babiše (ANO), jenž změny vládě předložil. Žádného čísla se prý nedočkal, a to je věc, která ho znervózňuje.

Mládek v pořadu řekl, že taková kvantifikace se dělá před přípravou každého zákona.  Chtěl tedy vědět, zda těch podnikatelů bude 500 nebo 50 tisíc. Zda to nemůže znamenat vznik „mezery v systému“, kdy bude hrozit, že systém nebude fungovat, nebo zda půjde o marginální záležitost.

„Tady více než jinde platí, že ďábel je skrytý v detailu. A pan ministr (Babiš) ten detail nedodal,“ uvedl Mládek. 

Babiš minulý týden navrhl, aby z EET byli vyňati nejmenší živnostníci ( s tržbami do 250 tisíc ročně a dojednanou paušální daní s Finanční správou) a platby v e-shopech provedené kartou přes internet. Třetí koaliční strana, KDU-ČSL, změny podporuje.

obrázek
Zdroj: ČT24

U e-shopů návrh chápu

Mládek také reagoval na údajné úvahy ministra financí, že by ve svém návrhu změn pro Poslaneckou sněmovnu oddělil malé podnikatele a e-shopy. 

U e-shopů si výjimku ze zákona o EET Mládek dovede představit. A to za předpokladu, že se povede zajistit, že platby kartou přes internet budou mít jinou elektronickou stopu, a nebudou proto potřebovat elektronickou evidenci tržeb. Elektronická stopa tak bude podchycena jiným způsobem.

Na Babišovi však podle Mládka bude, aby to vysvětlil poslancům. „V tuto chvíli to vypadá, že klub ČSSD návrhy Babiše nepodpoří, protože jsou chaotické a na poslední chvíli,“ dodal ministr průmyslu a obchodu. Nelíbí se mu ani to, že změny v EET mají být ustaveny ve formě tzv. přílepku do daňového zákona, který bude řešit úplně jiné záležitosti (například slevy na děti). 

Mládek tedy očekává ve sněmovně velkou diskusi se stovkami pozměňovacích návrhů, která může ohrozit schválení zákona jako celek.

Stín padá i na ČSSD

Mládek si je vědom, že stín zmatku, hádek a nejasností spjatých se startem EET padá i na sociální demokracii. Za technické detaily a provedení je odpovědné ministerstvo financí, ale za celý projekt  je politicky odpovědná vláda, říká k tomu.  

Pokud by se projekt sesypal, tak si „skoro“ nedovede představit, že by vládní koalice pokračovala. „Ale to není na mně,“ dodal s tím, že zvažování různých variant by pak bylo na premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). 

Mládek také v pořadu uvedl, že současná vláda je velmi úspěšná, roste ekonomika i mzdy, hypotéky jsou levné. „Teď jde o to, kdo si vezme palmu úspěchu. My (ČSSD) jsme si to nechali ukrást panem Babišem,“ doplnil. Podle něho je nutné, aby se nyní k úspěchu přihlásila ČSSD jako hlavní strana vlády. „Objektivně jsme těchto úspěchů dosáhli.“

Těžba v Dole Paskov
Zdroj: ČT24

Už žádná poptávka po veřejných penězích z Ostravska?

Ministr průmyslu a obchodu v pořadu také řekl, že vítá dohodu o ukončení těžby černého uhlí ve ztrátovém Dole Paskov společnosti OKD 31. března příštího roku. 

„Nyní to vypadá, že nebude žádná poptávka po veřejných penězích,“ zdůraznil Mládek. Podotkl, že když navštívil Ostravsko, jednal s hejtmanem, radou kraje i vedením těžařské firmy OKD a nikdo nepožádal o veřejnou podporu.

Později se však hlasy požadující peníze objevily. „Pokud něco chtějí, měli by mi to sdělit, přesvědčit své krajské představitele, že je to potřebné pro kraj. Když to neudělají, nic takového navrhovat nebudu,“ podotkl Mládek. 

Ten však zároveň nevylučuje, že až se uzavřou všechny šachty, tak nezbydou peníze na útlum a stát bude muset zaplatit technické operace s tím spojené. „Tento státní výdaj vyloučit nemohu, v nejhorší variantě by to bylo kolem tři miliard korun,“ řekl Mládek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...