Babiš: Za vysoký přebytek mohou i úroky a dotační pravidla

Nahrávám video

Za neopakovatelný považuje výsledek loňského hospodaření státu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Přebytek rozpočtu převyšující 61 miliard korun je podle něj výsledkem souhry mnoha okolností, vliv měl i způsob, kterým se vykazují evropské dotace. Použití přebytku ke snížení státního dluhu je potom jediný možný způsob, jak peníze, které v rozpočtu zbyly, využít. Andrej Babiš to řekl v rozhovoru pro pořad Týden v politice.

Andrej Babiš v rozhovoru pro Týden v politice zopakoval, že považuje historicky nejlepší výsledek státního rozpočtu především za dílo lepšího výběru daní. Oproti plánu vybral stát o 29 miliard více a ve srovnání s rokem 2015 byl rozdíl ještě větší. „Vybrali jsme o 103,4 miliardy navíc,“ řekl ministr financí.

Přesto připustil, že významnou roli sehrály i další vlivy. Šlo mimo jiné o to, že se začaly půjčovat peníze za nulový nebo negativní úrok. Zhruba 30 miliard potom státu „přihrál“ Brusel. Podle ministra Babiše je to ovšem důsledek problematického vykazování evropských peněz v rozpočtu. „Minulý rok nastala zvláštní situace, kdy nám EU v lednu dlužila 31,4 miliardy korun a ke konci minulého roku nám nedlužila ani euro, protože jsme všechno z EU natlačili do rozpočtu. Kdyby stát měl přesnou metodiku, tak by těch 31,4 miliardy patřilo do rozpočtu 2015,“ poukázal. V takovém případě by loňský přebytek byl zhruba třicetimiliardový, zatímco předloňský deficit by se naopak snížil asi na třicet miliard.

Sobotkova vláda ovšem po zveřejnění výsledků rozpočtu čelila i kritice, že dostatečně neinvestovala. Například ekonomický expert největší opoziční strany KSČM Jiří Dolejš hovoří o tom, že „rozpočet byl podseknutý“. To však Andrej Babiš odmítá. Upozornil, že investice byly ve srovnání s původním plánem vyšší a to, že stát investoval méně než v roce 2015, souvisí s tím, že před dvěma lety bylo bezpodmínečně nutné vyčerpat rekordní množství evropských peněz, které by jinak „propadly“ zpět do Bruselu. „Bylo ohroženo 90 miliard,“ upozornil ministr financí.

Výsledky posledních dvou let, ať už z hlediska rekordních investic roku 2015, nebo rekordního přebytku 2016, považuje Andrej Babiš za neopakovatelné. Jeho úřad předpokládá, že se Česko vrátí k deficitnímu hospodaření, a připravil na rok 2017 rozpočet se schodkem 60 miliard. „Tento rok bude úplně jiný. Budeme mít podstatně menší příjmy z Evropy. Odhadujeme to o 80 miliard,“ uvedl Andrej Babiš.

Vážně se zabývat prosincovými slovy prezidenta Miloše Zemana o tom, že ministra financí navrhne na Nobelovu cenu, pokud udrží přebytkový rozpočet, Andrej Babiš nemíní. Na druhé straně neváhá charakterizovat kritiky výsledku loňského státního hospodaření jako „pseudomakroekonomy“. Zdůraznil, že jediné, co nyní může stát udělat s penězi, kterému mu po minulém roce zbyly, je záplatovat jimi státní dluh. Návrh, aby 62 miliard raději šlo na pokrytí letošních výdajů, jak navrhoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), je podle Babiše nereálný. „Je to v rozporu s rozpočtovými pravidly. (…) My jsme sice snížili dluh o 80 miliard, ale stále máme 1613 miliard dluhu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 17 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
včera v 20:34

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled