Babiš: Za vysoký přebytek mohou i úroky a dotační pravidla

Nahrávám video

Za neopakovatelný považuje výsledek loňského hospodaření státu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Přebytek rozpočtu převyšující 61 miliard korun je podle něj výsledkem souhry mnoha okolností, vliv měl i způsob, kterým se vykazují evropské dotace. Použití přebytku ke snížení státního dluhu je potom jediný možný způsob, jak peníze, které v rozpočtu zbyly, využít. Andrej Babiš to řekl v rozhovoru pro pořad Týden v politice.

Andrej Babiš v rozhovoru pro Týden v politice zopakoval, že považuje historicky nejlepší výsledek státního rozpočtu především za dílo lepšího výběru daní. Oproti plánu vybral stát o 29 miliard více a ve srovnání s rokem 2015 byl rozdíl ještě větší. „Vybrali jsme o 103,4 miliardy navíc,“ řekl ministr financí.

Přesto připustil, že významnou roli sehrály i další vlivy. Šlo mimo jiné o to, že se začaly půjčovat peníze za nulový nebo negativní úrok. Zhruba 30 miliard potom státu „přihrál“ Brusel. Podle ministra Babiše je to ovšem důsledek problematického vykazování evropských peněz v rozpočtu. „Minulý rok nastala zvláštní situace, kdy nám EU v lednu dlužila 31,4 miliardy korun a ke konci minulého roku nám nedlužila ani euro, protože jsme všechno z EU natlačili do rozpočtu. Kdyby stát měl přesnou metodiku, tak by těch 31,4 miliardy patřilo do rozpočtu 2015,“ poukázal. V takovém případě by loňský přebytek byl zhruba třicetimiliardový, zatímco předloňský deficit by se naopak snížil asi na třicet miliard.

Sobotkova vláda ovšem po zveřejnění výsledků rozpočtu čelila i kritice, že dostatečně neinvestovala. Například ekonomický expert největší opoziční strany KSČM Jiří Dolejš hovoří o tom, že „rozpočet byl podseknutý“. To však Andrej Babiš odmítá. Upozornil, že investice byly ve srovnání s původním plánem vyšší a to, že stát investoval méně než v roce 2015, souvisí s tím, že před dvěma lety bylo bezpodmínečně nutné vyčerpat rekordní množství evropských peněz, které by jinak „propadly“ zpět do Bruselu. „Bylo ohroženo 90 miliard,“ upozornil ministr financí.

Výsledky posledních dvou let, ať už z hlediska rekordních investic roku 2015, nebo rekordního přebytku 2016, považuje Andrej Babiš za neopakovatelné. Jeho úřad předpokládá, že se Česko vrátí k deficitnímu hospodaření, a připravil na rok 2017 rozpočet se schodkem 60 miliard. „Tento rok bude úplně jiný. Budeme mít podstatně menší příjmy z Evropy. Odhadujeme to o 80 miliard,“ uvedl Andrej Babiš.

Vážně se zabývat prosincovými slovy prezidenta Miloše Zemana o tom, že ministra financí navrhne na Nobelovu cenu, pokud udrží přebytkový rozpočet, Andrej Babiš nemíní. Na druhé straně neváhá charakterizovat kritiky výsledku loňského státního hospodaření jako „pseudomakroekonomy“. Zdůraznil, že jediné, co nyní může stát udělat s penězi, kterému mu po minulém roce zbyly, je záplatovat jimi státní dluh. Návrh, aby 62 miliard raději šlo na pokrytí letošních výdajů, jak navrhoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), je podle Babiše nereálný. „Je to v rozporu s rozpočtovými pravidly. (…) My jsme sice snížili dluh o 80 miliard, ale stále máme 1613 miliard dluhu,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 2 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 7 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 8 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 21 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...