ČNB přestala úročit povinné rezervy bankám. Podle analytiků se to odrazí v ceně úvěrů

4 minuty
Události: Banky a úroky
Zdroj: ČT24

Česká národní banka od čtvrtka přestává úročit povinné rezervy tuzemským bankám. Ty tak v součtu přijdou o miliardy ročně. Podle analytiků to ve většině případů zřejmě zaplatí klienti. Krok centrální banky se podle nich může odrazit v hypotékách a dalších úvěrech, ale třeba i v mírném snížení úroků na spořicích účtech.

„Banky jsou pod tlakem svých akcionářů, kteří by neradi viděli, že se jejich zisky propadly. (…) Rozhodnutí s největší pravděpodobností přenesou na klienty, jednak zdražením úvěrů a na druhé straně snížením sazeb na depozitech,“ podotýká portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Zástupci bank zatím neříkají, jak na opatření zareagují. Experti odhadují, že změny by se na bankovních produktech mohly projevit ještě do konce roku. 

Na účtech u ČNB mají banky a družstevní záložny uloženy povinné rezervy. A všechny se doposud úročily základní sazbou – aktuálně tedy sedmi procenty, ale nyní tomu tak již nebude. 

„Dopad bude poměrně významný, pro naši banku jde přibližně o 115 milionů korun měsíčně,“ dodává mluvčí Komerční banky Michal Teubner. 

Také mluvčí Moneta Money Bank Zuzana Filipová zmínila, že banka přijde měsíčně o čtyřicet milionů. „V příštím roce se pohybujeme někde mezi 450 až pěti sty miliony korun,“ míní Filipová.  

Bankéři řeší, jak ztráty vyrovnat

A bankéři nyní přemýšlí, jak ztráty vyrovnat. Odborníci odhadují, že banky nebudou úročení měnit nijak výrazně – maximálně v řádech desetin procenta. „Krok přišel neočekávaně v průběhu účetního roku a my teď analyzujeme dopady a jakým způsobem se k tomu postavíme v naší bilanci. Nicméně zdražování úvěrů, hypoték, to vždy záleží na reakci trhu,“ dodává mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. 

„Co se týče dopadu na klienty, tak samozřejmě analyzujeme všechny možnosti a budeme určitě hledat všechny možnosti a příležitosti, jak zmírnit dopad tohoto rozhodnutí,“ dodává Filipová.

Česká národní banka zdůrazňuje, že jen letos už vyplatila bankám na úrocích celkem 140 miliard a výnos z povinných rezerv tvoří jen šest miliard.

Průměrné úrokové sazby u úvěrů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...