Čistý zisk ČEZu za tři čtvrtletí vzrostl o 27 procent

Praha – Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostl o 27 procent na 33,4 miliardy korun. Hlavním důvodem růstu byla vyšší výroba v jaderných elektrárnách, nárůst výroby v rumunských větrných elektrárnách a mimořádné finanční náklady v roce 2011. Nepříznivě ale působí na hospodaření firmy vývoj v Albánii, kde se ČEZ pře s tamní vládou o distribuční sítě.

Podle aktualizovaných odhadů by měl čistý zisk skupiny za celý letošní rok dosáhnout 40 miliard korun. Odhad zisku je o miliardu nižší než v pololetí.

Podle analytika Tomáše Sýkory z Patria Finance zveřejněné výsledky nenaplnily očekávání. Patria Finance očekávala čistý zisk skupiny za tři čtvrtletí 36,5 miliardy korun. Sýkora se domnívá, že se na výsledcích podepsala zejména klesající cena elektřiny a větší ztráta v Albánii, než jakou analytici očekávali.

Proč má ČEZ problémy v Albánii?

Společnost ČEZ získala 76 procent v albánské distribuční společnosti CEZ Shperndarje v roce 2009 za 102 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun). Spor vznikl na konci loňského roku, kdy místní regulátor prudce zvýšil tarify, které distribuční firma platí státem vlastněné elektrárenské společnosti, distributor ale nedostal možnost zdražit proud koncovým zákazníkům. Firma se tak dostala do ztrát, což se negativně promítá i do hospodaření celé skupiny ČEZ.

ČEZ vytvořil společně s albánskou vládou pracovní skupinu, která se snaží tamní situaci řešit. „Myslím si ale, že nejpravděpodobnější řešení bude odchod ČEZu z Albánie,“ řekl k tomu předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.

Také analytik Petr Hlinomaz ze společnosti Benchmark konstatuje, že se výsledky ČEZu dostaly pod očekávání trhu. „Hlavní poselství zatím vyznívá v tom smyslu, že se ČEZu situace v Albánii vymyká z rukou,“ uvedl.

Dopady ekonomické krize v budoucnu pocítíme, myslí si Beneš

Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš je nicméně přesvědčen, že si skupina udržuje silnou likvidní pozici a těší se dobrému finančnímu zdraví.

„Energetické společnosti v západní Evropě pociťují dopady ekonomické krize a rostoucí regulace energetiky ve svých výsledcích citelněji. Našimi aktivními opatřeními a úspěšným prodejem naší elektřiny na více let dopředu se nám podařilo tento vliv oddálit, ale v dalších letech tento trend zasáhne i nás. Proto intenzivně pracujeme na hledání dalších vnitřních úspor,“ uvedl Beneš.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

ČEZ - výsledky 3Q 2012
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...