Čína, Indie či Egypt. Sedm rozvojových zemí pronikne do roku 2030 mezi desítku nejsilnějších ekonomik

Sedm zemí ze současného rozvojového světa se zřejmě do roku 2030 zařadí mezi deset největších ekonomik podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) založeného na paritě kupní síly. Čína by se měla stát světovou jedničkou do roku 2020 a do roku 2030 se na druhé místo dostane Indie. Nyní první Spojené státy tak budou až třetí. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi finanční společnosti Standard Chartered, kterou zveřejnila agentura Bloomberg.

Čína by měla pozici jedničky zaujmout už do roku 2020 a mezi pět největších ekonomik světa se má dostat rovněž Indonésie a Turecko. V první desítce bude ještě Brazílie, Egypt, Rusko, Japonsko a Německo. Z žebříčku tak vypadnou Británie, Francie, Itálie a Kanada.

Podíl Asie na globálním HDP, který loni vzrostl na 28 procent z 20 procent v roce 2010, se zřejmě do roku 2030 dál zvýší a dosáhne 35 procent. Bude tak stejně velký jako podíl eurozóny a Spojených států dohromady.

Výhled: nejsilnější ekonomiky v roce 2030
Zdroj: Standard Chartered

Ekonom Standard Chartered David Mann poznamenal, že dlouhodobá prognóza ukázala, že podíl zemí na světovém HDP by se měl nakonec shodovat s jejich podílem na celosvětovém počtu obyvatel, který sblíží výši HDP na hlavu mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami.

Pro globální ekonomiku se stane důležitá střední třída, která bude do roku 2020 tvořit většinu světové populace. Růst střední třídy povede urbanizace a vzdělání a mohl by pomoci zmírnit dopady rychlého stárnutí populace v mnoha ekonomikách, včetně Číny.

Indie potřebuje reformy

Stárnutí populace bude mít ve většině zemí vliv na růst, ovšem ne u Indie. Ta má v tom výhodu, protože polovina populace země je mladší 25 let – a tak to má podle studie Charted notes zůstat. Předpokládá, že narůstající konzumní chování mladé generace podpoří celkovou indickou ekonomiku.

Na druhou stranu, velké zastoupení mladých lidí v populaci vede k masivní poptávce po vzdělávání. Studie konstatuje, že ve výrobě i službách musí být do roku 2030 vytvořeno zhruba 100 milionů nových pracovních míst. A aby toho bylo dosaženo, vláda potřebuje ukončit narůstající rozdíly v dovednostech, zvýšit počet zaměstnaných žen a liberalizovat pracovní zákony.

„Indie potřebuje každoročně trénovat s cílem připravit na práci zhruba 10 milionů lidí, ale v současnosti má kapacitu pro vzdělávání jen 4,5 milionu lidí,“ uvádí zpráva. A v zemi jsou rovněž žádoucí reformy, které by zvýšily výdaje na infrastrukturu a snížily rostoucí ekonomickou nerovnost v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...