Chybí nám tři miliardy z DPH, stěžují si obce a kraje

Praha – Kraje a obce začínají silně pociťovat propad výběru daní za první dva měsíce letošního roku. Důvodem je nižší inkaso DPH, z něhož část dostávají právě samosprávy. Oproti loňsku jim chybí víc než tři miliardy korun – třeba na investice do silnic, škol nebo zdravotnických zařízení. Resort financí nicméně ujišťuje, že výběr daní se v průběhu roku zlepší.

Všech třináct krajů a více než 6 000 obcí si stěžuje, že se jim příjmy z daní propadly o 15 až 20 procent. „Za leden a únor letošního roku máme daňové příjmy o 61 milionů korun nižší než v loňském roce,“ vyčíslil například hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN).

Podle šéfa Asociace krajů a jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) je nedostatek peněz znát hlavně na investicích. Třeba do dopravní infrastruktury, jako jsou silnice a chodníky. Nižší příjmy ale mají dopad i na školství, zdravotnictví nebo sociální služby.

Problém s propadem daňových příjmů má i šestitisícová Chrastava na Liberecku. Obec chce do léta za dva miliony korun opravit a rozšířit místní silnici. Nižší výběr daní ovšem způsobil, že na to zatím nemá peníze. „Ty peníze máme sice v rozpočtu na papíře, ale pokud nevyjde rozpočtové určení daní, tak budou chybět,“ povzdechl si starosta Michael Canov (SLK).

Jen za první dva měsíce roku klesly obci daňové příjmy v porovnání s loňskem o téměř tři miliony. Do konce roku by mohl propad podle odhadů radnice činit až patnáct milionů. „Takovýto nečekaný pokles nepamatuji za celou dobu, co jsem na radnici, to je přes 20 let,“ dodal Canov.

Srovnání prý zkreslují loňská vysoká čísla

Krajům a obcím chybějí prostředky hlavně kvůli propadu výběru daně z přidané hodnoty. Jen za první dva měsíce letošního roku totiž vybral stát na DPH asi o 14 miliard méně než loni. A víc než tři miliardy z těchto peněz chybí právě místním samosprávám (obce dostávají z výběru DPH 20,83 procent, kraje pak 7,86 procent; podrobnosti najdete zde).

Nižší inkaso DPH je dáno tím, že firmy se na konci loňského roku nepředzásobily staršími a levnějšími kolky na tabákové výrobky, a tak vláda vybrala na DPH z cigaret o několik miliard méně. Stát zároveň za první dva měsíce letošního roku vrátil na téže dani firmám o 11 miliard víc. „U obou vlivů předpokládám, že v průběhu roku se to postupně zlepší,“ uvedl náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor.

Rovněž podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové nelze ze současného poklesu dělat závěry. Výnosy z daní by se prý měly v průběhu roku postupně dostat na úroveň předchozích let. Že se trend zlepšuje, mají naznačit už březnová čísla.

3 minuty
Události: Obcím a krajům chybí miliardy z DPH
Zdroj: ČT24

Petlachová dále upozornila, že obce na začátku loňského roku obdržely z výnosů daní vyšší částky než obvykle, a letošní porovnání je proto zkreslené. Důvodů bylo hned několik. Finanční správa například loni prověřovala (a tedy nevyplácela) velký objem nadměrných odpočtů DPH u plátců, kteří nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu. Další příčinou bylo vracení přeplatků na dani pracujícím důchodcům, kteří nyní dodatečně uplatňují slevu za roky 2013 a 2014. Směrem dolů ovlivnily inkaso daně i nižší ceny pohonných hmot a energií, pokles objemu stavební výroby, zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 procent nebo zmíněné předzásobení tabákovými výrobky.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) doufá, že se příjmy obcí a státní kasy dostanou na očekávanou úroveň. „Je to velmi nepříjemné. Pokud by byly daňové výnosy nižší, bude to problém pro celou koalici, protože na to máme nastavený rozpočet,“ vysvětlil šéf lidovců.

O propadu daňových příjmů budou hejtmani jednat s vládou už ve středu. Jestli budou muset obce a kraje nakonec ve svých rozpočtech seškrtat miliardy, bude jasnější už v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...