Chybějící cíle a příliš obecné ukazatele. Kontroloři kritizovali miliardové dotace na zemědělství

Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nesleduje důkladně přínos miliard korun vyplácených na podporách zemědělcům. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem a jediným akcionářem fondu, stanovilo podle kontrolorů jen velmi obecné ukazatele pro sledování přínosu dotací pro rozvoj zemědělství. Chyběly také konkrétní cíle, kterých chce stát podporou dosáhnout. Ministerstvo v reakci sdělilo, že finanční podpora zemědělců má pozitivní efekty a prověrka neprokázala porušení předpisů.

Fond zemědělcům poskytuje hlavně nevratnou finanční podporu třeba na snížení úroků z půjček od komerčních bank, snížení jistiny úvěrů při nákupu půdy nebo ke kompenzaci části pojistného. Kromě toho také sám poskytuje půjčky.

Ukazatele byly jen velmi obecné

Kontrolní úřad prověřoval podporu 6,2 miliardy korun vyplacenou v letech 2014 až 2018. „Ministerstvo u programů podpor nestanovilo vhodné ukazatele, díky kterým by mohlo sledovat, zda a jak poskytované prostředky přispívají k rozvoji zemědělství. Ukazatele byly velmi obecné a neobsahovaly očekávané cílové hodnoty, kterých chce ministerstvo zemědělství dosáhnout,“ sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Ministerstvo rovněž podle kontrolorů schvalovalo s velkým zpožděním dokumenty důležité pro činnost fondu. Třeba koncepci stanovující jeho cíle pro rok 2015 schválilo jen dva měsíce před koncem daného roku. Také hodnoticí ukazatele pro členy vedení fondu schvalovalo ministerstvo s prodlevou oproti vlastním harmonogramům. Lidé v čele fondu tak někdy až deset měsíců v roce vykonávali funkci bez ukazatelů, podle kterých se měla určovat výše jejich ročních odměn.

„Nejvyšší kontrolní úřad po ukončení kontrolní akce, která se v období od července 2019 do dubna 2020 uskutečnila na ministerstvu zemědělství a Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu, nekonstatuje porušení obecně závazných předpisů ani porušení rozpočtové kázně,“ sdělilo k výsledkům prověrky ministerstvo. „Řada NKÚ vytýkaných procesních či formálních pochybení ministerstva byla překonána, přičemž neměla dle názoru ministerstva na faktický výkon akcionářských práv zásadní vliv,“ doplnilo.

Kontrolorům se nelíbí státní peníze od obchodní společnosti

Navíc samotná právní forma fondu jako akciové společnosti ztěžuje kontrolu jeho fungování. Fond jako soukromoprávní společnost uzavírá smlouvy o podpoře se zemědělci nikoli jménem státu, ale svým jménem, což pak znemožňuje prověrku příjemců dotací. Protože je fond obchodní společností, mohl v něm NKÚ provést kontrolu jen v omezeném rozsahu.

Právní forma fondu podle kontrolorů neodpovídá strategii schválené vládou, podle níž mají obchodní společnosti vlastněné státem podnikat a být na státu finančně nezávislé. Činnost fondu ale zahrnuje převážně podporu zemědělství a rozhodujícím zdrojem peněz pro něj jsou dotace ze státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 14 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...