Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 66,6 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak za první pololetí druhou nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004, informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí čistá pozice Česka činila 126,8 miliardy korun.
Česko v pololetí získalo z EU o 66,6 miliardy korun více, než zaplatilo
Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 85,9 miliardy korun a odvedla do něj 19,3 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.
Meziroční snížení čisté pozice je dáno podle ministerstva financí dvěma faktory. V roce 2015 bylo čerpání výrazně navýšeno uvolněním plateb, které byly v předcházejících letech pozastaveny, a tudíž nevypláceny. Druhým vlivem pak je ukončování programového období 2007 až 2013 a s tím související přirozený menší tok peněz.
Klíčovou úlohu ve výsledné pozici Česka podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti dobíhajícího programového období 2007 až 2013. Na politiku soudržnosti Česká republika celkově za první pololetí letošního roku obdržela 64,3 miliardy. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 21,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb 18,2 miliardy korun.
„Díky úspěšnému čerpání peněz z fondů EU máme potřebné finanční prostředky pro rozvoj klíčových oblastí naší země, zejména podporu udržitelného hospodářského růstu, rozvoj dopravní infrastruktury i tvorbu nových pracovních míst,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dále řekl, že jednou z hlavních priorit vlády bude i zahájení čerpání peněz z EU v novém programovém období 2014 až 2020.
Celkově od roku 2004 získalo Česko o 627,8 miliardy korun více, než do EU odvedlo
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 448,5 miliardy korun a získala z něj 1076,3 miliardy korun. Celkově tak republika dosud získala z EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedla.
V probíhajícím programovém období by celková čistá pozice ČR měla dosáhnout 696 miliard korun, upozornil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. V dalším období, 2021 až 2027, však už příliv peněz z EU podle něj výrazně oslabí. „Jedním z důvodů bude předpokládaný pokračující hospodářský růst české ekonomiky, dalším pak odchod Británie z EU,“ uvedl. Česká republika se tak podle něj může po roce 2020 stát čistým plátcem ve vztahu k rozpočtu EU.
Největším příjemcem bylo Polsko
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2014 země, které vstoupily do EU v roce 2004 spolu s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.
V roce 2014 tak bylo největším přispěvatelem do rozpočtu EU Německo, které odvedlo o více než 15,5 miliardy eur (cca 419 miliard korun) více, než z něj dostalo. Naopak největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 13,7 miliardy eur více, než do něj odvedlo.