Česko rekordně splácí dluhopisy, příště už si ale bude půjčovat dráž

Ministerstvo financí v úterý splatí státní dluhopisy za téměř 90 miliard korun, které prodalo na finančních trzích před vypuknutím finanční krize v dubnu 2007. Podle úřadu jde o rekordní jednorázovou splátku dluhopisů. Včetně uvedených dluhopisů celkově MF čeká letos ještě splatit dluhopisy a pokladniční poukázky za zhruba 261 miliard korun.

Úročení uvedených dluhopisů bylo čtyři procenta ročně a roční náklady MF na ně činily 3,9 miliardy korun. MF přitom se splacením těchto dluhopisů nemá problém, protože si během prvního čtvrtletí půjčilo na trzích zhruba 110 miliard korun s průměrným ročním úročením 0,17 procenta.

Využilo tak poptávky po českých dluhopisech, která byla způsobena očekáváním konce devizových intervencí. Ty nakonec centrální banka ukončila minulý týden.

„Předfinancovali jsme se na tuto splátku relativně zvýšenou emisní činností střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů,“ sdělil serveru E15 mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Podle serveru šel státu na ruku především blížící se konec devizových intervencí ČNB, protože spekulanti sázející na posílení koruny byli ochotni půjčit Česku za rekordně nízký úrok. Desetiletá půjčka vyšla během února na osminu úroku z roku 2007, dodal server.

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal uvedl, že další velkou splátku 70 miliard korun bude muset uhradit MF letos v listopadu. Jde o dluhopis s nulovým úročením, který je z velké většiny držen zahraničními investory. Dalších 60 miliard korun ke splacení čeká MF v lednu 2018.

„Nehrozí, že by stát na splátky neměl. Jenom si bude muset na tyto splátky půjčit na relativně vyšší úroky, než tomu bylo doteď, kdy MF využívalo extrémně nízkých i záporných výnosů na tzv. krátkém konci výnosové křivky, které byly způsobeny čistě existencí kurzového závazku a intervencemi ČNB,“ uvedl Dřímal. V následujících měsících tak čeká nižší prodeje dluhopisů, větší aktivita MF podle něj bude na dluhopisovém trhu až v posledních měsících roku.

„Státnímu rozpočtu se dnešní splátkou výrazně uleví. Úrokový náklad spojený s tímto astronomickým dluhopisem byl enormní a z dnešního pohledu nepřiměřeně vysoký. Zarážející je, že byl vydán ještě v předkrizovém období“, sdělil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj MF tak na záporných výnosech dluhopisů ušetřilo již 2,2 miliardy korun.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek uvedl, že ministerstvo financí „neustále přerolovává státní dluh do budoucnosti, to znamená, že na aktuální splátku 90 miliard korun už má dávno půjčeny nové prostředky“.  Dodal, že ministerstvo si od začátku letošního roku půjčilo nových více než 100 miliard korun, „takže má dostatečnou zásobu hotovosti na výplatu jistiny ze splatného dluhopisu“. 

Úrokové sazby už nyní nejsou záporné, pohnuly se do kladného teritoria, ale jsou stále velmi nízké, uvedl Marek. Situace tak zůstává pro ministerstvo financí stále příznivá. 

5 minut
Ekonom Marek k dluhopisům
Zdroj: ČT24

Rekordní zájem o české dluhopisy nyní o něco ochabne, odhadl Marek. Kupovali je totiž zejména zahraniční investoři, spekulující na posílení koruny po konci intervencí.

Ekonom uvedl, že stále může dojít k očekávané výrazné volatilitě (kolísavosti) kurzu koruny, během týdnů, měsíců. Zatím se však na trhu neobjevily větší prodejní příkazy ze strany zahraničních investorů, proto je výkyv dosud malý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...