Česko pozastavilo příjem žádostí o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a o dlouhodobá víza za účelem podnikání pro občany Vietnamu. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který je pověřen i řízením ministerstva zahraničí, jsou důvodem pro tento krok vedle přetížení české ambasády v Hanoji také bezpečnostní rizika.
Česko nepřijímá žádosti o pracovní víza pro Vietnamce. I kvůli bezpečnostním rizikům
„Důvodem pro přijetí opatření je dlouhodobě vysoký počet těchto žádostí na českém zastupitelském úřadu v Hanoji a jeho kapacitní přetížení a zároveň rizika, která mimo jiné projednala Bezpečnostní rada státu,“ uvedl Hamáček.
Podle ministerstva zahraničí je v současnosti pro české zastoupení ve Vietnamu prioritou příjem žádostí o pobyt za účelem spojování rodin.
O bezpečnostních rizicích v souvislosti s vízy pro Vietnamce mluvil na konci června ve sněmovně i bývalý ministr zahraničí a předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). Uvedl tehdy, že ve Vietnamu je špatná situace s vydáváním víz do Česka a že se věcí zabývala i Bezpečnostní rada státu. Z Vietnamu se podle něj stalo bezpečnostní riziko prvního řádu.
Vietnam je prostě organizovaný zločin. Já když jsem byl v Hanoji a v Saigonu, tak se mi Vietnamci omlouvali, normální Vietnamci, že nám prostě takovýmto způsobem posílají takovýto rozsah zločinu do České republiky.
Zaorálek také uvedl, že výroba pervitinu a čínské či vietnamské gangy, které za jeho výrobou stojí, jsou hlavním problémem mezi Českem a Německem. „Škody způsobené České republice jsou takového rozsahu, to byly desítky miliard. Pamatuji si, že i (bývalý ministr financí a nynější premiér) Andrej Babiš (ANO) byl šokovaný, když viděl sumy, jaké ztráty to pro Českou republiku jsou,“ řekl Zaorálek.
Vietnamská ambasáda se proti Zaorálkovým slovům na začátku července ohradila, ministerstvo zahraničí v reakci na to ujistilo vietnamské diplomaty, že Zaorálkova slova neodrážejí oficiální pozici Česka.
- Požadavky zaměstnavatelů na zajištění pracovních sil ze zahraničí se nyní pokrývají prostřednictvím zaměstnaneckých karet pro občany Ukrajiny, Mongolska, Filipín a Srbska.
- „Celkem se jedná o udělení 24 tisíc zaměstnaneckých karet v roce 2018,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
- Zdroj: ČTK