České poště hrozí, že v květnu už nebude mít na běžný provoz. Peníze jí půjčí stát

Nahrávám video

Česká pošta čelí finančním problémům. Už za dva měsíce by nemusela mít na běžný provoz. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) proto státnímu podniku v příštích dnech půjčí 800 milionů korun. Podobnou částku přitom stát firmě dluží za služby, které si u ní dřív objednal. Přímo ale peníze vyplatit nemůže, nynější zákon převod omezuje maximálně na 500 milionů ročně. To by chtěl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) změnit.

Řešení nynějších obtíží podle ministryně financí nemusí trvat dlouho. „Pokud budou splněny podmínky, podepíše se smlouva, tak se bavíme skutečně o dnech,“ poznamenala Schillerová.

Podle generálního ředitele Romana Knapa přichází pomoc od státu těsně před krizovým scénářem. Bez peněz by v květnu nastaly potíže.

Hamáček, pod jehož resort pošta spadá, míní, že se krokem ministerstva financí de facto dříve vyplatí dlužné částky za minulá léta. „Nejen že stát neplatí tolik, kolik by měl, ale ještě peníze vyplácí s dvouletým zpožděním,“ podotkl.

Schillerová se nebrání diskusi o navýšení limitu za služby

V Poslanecké sněmovně zákonodárci budou řešit změny ve fungování pošty a Hamáček chce prosadit, aby se limit za služby, které pošta poskytuje pro stát, zvýšil z půl miliardy na půl druhé miliardy korun.

„Není to o tom, že pokud dáme do zákona limit, stát to zaplatí. Jde o to, že pokud si stát objedná službu v rámci limitu, tak aby byla celá uhrazena,“ přiblížil ministr vnitra.

Zisk České pošty za rok 2017
Zdroj: ČT24

Ministryně financí teď očekává, že jí šéf pošty představí návrh změn, které mají podnik stabilizovat. Diskuzím o navýšení limitu na 1,5 miliardy se nebrání.

„Jsem pro, aby se doplatilo to, co Český telekomunikační úřad určil, že poště náleží, to je nějakých 800 milionů korun, to je nezpochybnitelný závazek, který vůči poště máme. A pak je otázka navýšení služeb a já jsem připravena debatu vést,“ prohlásila Schillerová.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka by se však stát měl spíš zamyslet, zda zachovávat službu ve stávajícím rozsahu v době, kdy se dramaticky mění způsob komunikace lidí a s ním i trh, který pošta dříve opanovala. „Podle mého názoru ne,“ doplnil.

Ministr vnitra s generálním ředitelem už naznačili, že v rámci úspor má firmu letos opustit 150 manažerů a administrativních pracovníků. Pokračovat má i převod poboček na partnery. Na druhé straně se zvyšují platy zaměstnanců o deset procent. Kdyby k tomu od příštího měsíce nedošlo, přišla by firma podle vedení o třetinu lidí. Právě i na růst mezd teď pošta potřebuje prostředky.

Podnik patří mezi největší zaměstnavatele v Česku. Aktuálně pro něj pracuje přes třicet tisíc lidí. Loni se ale čtvrtina z nich obměnila, takzvaná personální fluktuace se neustále zvyšuje, a to i kvůli výši odměn. Mzda zaměstnanců většinou nedosahuje 25 tisíc korun a je tedy níž než u většiny jiných profesí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 15 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...