České poště hrozí, že v květnu už nebude mít na běžný provoz. Peníze jí půjčí stát

6 minut
Události ČT: České poště hrozí, že v květnu nebude mít na provoz. Peníze jí půjčí stát
Zdroj: ČT24

Česká pošta čelí finančním problémům. Už za dva měsíce by nemusela mít na běžný provoz. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) proto státnímu podniku v příštích dnech půjčí 800 milionů korun. Podobnou částku přitom stát firmě dluží za služby, které si u ní dřív objednal. Přímo ale peníze vyplatit nemůže, nynější zákon převod omezuje maximálně na 500 milionů ročně. To by chtěl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) změnit.

Řešení nynějších obtíží podle ministryně financí nemusí trvat dlouho. „Pokud budou splněny podmínky, podepíše se smlouva, tak se bavíme skutečně o dnech,“ poznamenala Schillerová.

Podle generálního ředitele Romana Knapa přichází pomoc od státu těsně před krizovým scénářem. Bez peněz by v květnu nastaly potíže.

Hamáček, pod jehož resort pošta spadá, míní, že se krokem ministerstva financí de facto dříve vyplatí dlužné částky za minulá léta. „Nejen že stát neplatí tolik, kolik by měl, ale ještě peníze vyplácí s dvouletým zpožděním,“ podotkl.

Schillerová se nebrání diskusi o navýšení limitu za služby

V Poslanecké sněmovně zákonodárci budou řešit změny ve fungování pošty a Hamáček chce prosadit, aby se limit za služby, které pošta poskytuje pro stát, zvýšil z půl miliardy na půl druhé miliardy korun.

„Není to o tom, že pokud dáme do zákona limit, stát to zaplatí. Jde o to, že pokud si stát objedná službu v rámci limitu, tak aby byla celá uhrazena,“ přiblížil ministr vnitra.

Zisk České pošty za rok 2017
Zdroj: ČT24

Ministryně financí teď očekává, že jí šéf pošty představí návrh změn, které mají podnik stabilizovat. Diskuzím o navýšení limitu na 1,5 miliardy se nebrání.

„Jsem pro, aby se doplatilo to, co Český telekomunikační úřad určil, že poště náleží, to je nějakých 800 milionů korun, to je nezpochybnitelný závazek, který vůči poště máme. A pak je otázka navýšení služeb a já jsem připravena debatu vést,“ prohlásila Schillerová.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka by se však stát měl spíš zamyslet, zda zachovávat službu ve stávajícím rozsahu v době, kdy se dramaticky mění způsob komunikace lidí a s ním i trh, který pošta dříve opanovala. „Podle mého názoru ne,“ doplnil.

Ministr vnitra s generálním ředitelem už naznačili, že v rámci úspor má firmu letos opustit 150 manažerů a administrativních pracovníků. Pokračovat má i převod poboček na partnery. Na druhé straně se zvyšují platy zaměstnanců o deset procent. Kdyby k tomu od příštího měsíce nedošlo, přišla by firma podle vedení o třetinu lidí. Právě i na růst mezd teď pošta potřebuje prostředky.

Podnik patří mezi největší zaměstnavatele v Česku. Aktuálně pro něj pracuje přes třicet tisíc lidí. Loni se ale čtvrtina z nich obměnila, takzvaná personální fluktuace se neustále zvyšuje, a to i kvůli výši odměn. Mzda zaměstnanců většinou nedosahuje 25 tisíc korun a je tedy níž než u většiny jiných profesí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...