Česká pošta zvýší mzdy o deset procent, sníží počet manažerů

Česká pošta zvýší od dubna tarifní mzdy svých zaměstnanců o deset procent. Za první tři měsíce pak zaměstnanci dostanou mimořádné odměny. Podnik zároveň během roku zredukuje počet lidí v manažerských a administrativních pozicích o 15 procent, což by mělo přinést úspory až 120 milionů korun ročně. Po dnešním mimořádném jednání dozorčí rady to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Současná průměrná mzda zaměstnanců státního podniku je kolem 24 900 korun, o více než 7000 korun nižší než celorepublikový průměr. Společnost chce pomocí plošného zvýšení mezd zastavit fluktuaci zaměstnanců v podniku. Loni činila 26 procent, letos se podle odhadů zvýší na 28 procent.

„Česká pošta potřebuje prostor pro změny, prvním krokem je personální stabilizace a navýšení tarifů o deset procent,“ řekl Hamáček. Upozornil, že mzdový medián, tedy střední hodnota pobíraných mezd, je 22 tisíc korun. Bez navýšení by podle něj hrozil další růst fluktuace, v budoucnu by mohla převýšit 30 procent.

Předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová řekla, že zvýšení mezd bylo nutné. „Rozdíl mezi mzdou na poště a jinde je propastný. Žádali jsme navýšení minimálně o tři tisíce korun, těch deset procent tak bereme jako určitý kompromis,“ uvedla. Zároveň podotkla, že odbory budou jednat o dalším zvýšení pro příští rok.

Pošta bude pokračovat ve snižování počtu manažerů a administrativních pracovníků. Mělo by se to v letošním roce týkat asi 150 lidí.

Knap chce snížit náklad na provoz poboček v centrech měst

Dozorčí rada také zadala generálnímu řediteli Romanu Knapovi úkol vytvořit plán restrukturalizace podniku, po níž by se mělo hospodaření společnosti do tří let vrátit do kladných čísel. Hospodaření společnosti za loňský rok bylo podle odhadů ztrátové.

Knap chce mimo jiné snížit náklady na provoz poboček v centrech měst, které často sídlí v historických budovách s vysokým nájmem. Podle něj je možné například přesouvat pobočky do obchodních center, které patří k nejnavštěvovanějším a nájem je v nich nižší. Pošta bude také pokračovat v prodeji nemovitostí.

Podle Hamáčka má Česká pošta problémy mimo jiné kvůli službám, které si u ní objednává stát. Poštu tyto služby ročně stojí až 1,5 miliardy korun, stát na ně ale poskytuje pouze 500 milionů korun. Hamáček proto chce zvýšit státní platby až na 1,5 miliardy korun, což je součástí pozměňovacího návrhu zákona, kterým se nyní zabývají poslanci.

Odbory tyto změny žádali prostřednictvím petice. Podle Budweiserové stály státní služby poštu od roku 2013 přes 11 miliard korun, přičemž stát za ně zaplatil pouze tři miliardy korun.

České poště předloni klesl konsolidovaný zisk o 48 procent na 110 milionů korun. Podnik provozuje 3200 poboček, z nichž je část ztrátová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...