Ceny energií na burze výrazně klesly. Distributoři nabízejí levnější smlouvy, ale s dlouhou fixací

3 minuty
UDÁLOSTI: Energie zlevňují, burzovní ceny plynu i elektřiny se už dostaly pod vládní strop
Zdroj: ČT24

Burzovní ceny plynu i elektřiny klesly pod strop stanovený vládou. Pociťují to zatím hlavně firmy, které nakupují za spotové ceny. I domácnostem ale začali první dodavatelé nabízet levnější tarify. Takové smlouvy jsou ale podmíněné dlouhodobou fixací. Odborníci proto pochybují, zda jsou skutečně výhodné.

Firmy, kterým se v posledních měsících nedařilo uzavřít dlouhodobé smlouvy a skončily na spotových cenách, mají za sebou těžké období. Momentálně jsou na tom však naopak lépe než ty s fixací. Spotové ceny výrazně klesají. Cena plynu na nizozemské burze se teď pohybuje kolem 60 eur za megawatthodinu. Ještě na konci roku to bylo i 150 eur.

„Jsou pod vládním stropem sto eur za megawatt. Tudíž se to momentálně jeví jako dobré rozhodnutí,“ podotkl místopředseda představenstva kaolinky Radomil Gold. Firma potřebuje velké množství plynu a potíže jí začaly, když před rokem a půl skončil její dodavatel.

Podle Golda situace usnadňuje také cenový strop na energie. Díky němu firmy vědí, jakou maximální částku zaplatí, a mohou lépe plánovat investice. „Je to i pro banky a všechny naše partnery dobrá zpráva v tom, že víme, kolik ta komodita bude stát,“ shrnul.

Některé společnosti také začaly nabízet smlouvy s cenami pod vládním stropem, ale fixované, a to docela na dlouho – na tři roky. To může být podle odborníků pro spotřebitele nevýhodné, což ostatně připouštějí i samotné energetické firmy. „Vždy upozorňujeme na to, že ten produkt má svá rizika. Že cena následně nebude klesat,“ poznamenal místopředseda představenstva firmy E-ON Jan Zápotočný. Dodal, že i přesto se stovky klientů rozhodly smlouvy s fixovanými cenami pod vládním stropem podepsat.

Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora lze až v posledním čtvrtletí očekávat, že dodavatelé skutečně začnou „soutěžit o zákazníky jako za starých časů“. Zatím jen přibývá těch, kdo „uvažují o dalších nabídkách pod cenovým stropem“, ale s tříletou fixací.

Domácnosti zatím nemohou využít toho, že jsou energie na burzách poměrně levné. Spotové ceny jsou k dispozici jen firemním zákazníkům. A to dokud bude platit zastropování cen energií – tedy zatím do konce tohoto roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...