Brno ukázalo trendy v bydlení: domy i byty budou menší, vše pokud možno atypické

3 minuty
Rostou ceny bydlení a tím i zájem o menší byty
Zdroj: ČT24

V Brně začaly Stavební veletrhy. Ukazují nové trendy ve stavebnictví – zájem o chytré domácnosti a také zmenšování bytů a domů. Poptávka je ale i po atypickém bydlení. Reagovat na ni musejí architekti, developeři i výrobci nábytku.

Hlavním důvodem stále menšího bydlení jsou rostoucí ceny pozemků i nedostatek volných bytů v centrech měst. Není proto výjimkou jednopokojový byt o výměře 28 metrů čtverečních nebo čtyřicetimetrový dvoupokojový. „Ten menší prostor je mnohem jednodušší na úklid,“ řekl Radim Chuděj, který chce žít v centru Brna sám a zároveň levněji.

V miniaturní byty se čím dál častěji mění i původně jinak využívané prostory. Třeba prádelnu proměnil architekt Adam Rujbr v showroom, kam si lidé dokonce můžou přijít vše osahat a vyzkoušet. „Stůl jde používat jako jídelní v té tradiční výšce, anebo když se sklopí dolů, jako stolek konferenční,“ ukázal, jak lze využít každý centimetr z 21 metrů čtverečních.

Nové stavby bytů v Jihomoravském kraji
Zdroj: ČSÚ

I přes vysoké ceny je o byty včetně těch malých stále větší zájem. Loni se postavilo a začalo stavět nejvíc bytů za posledních sedm let. Jejich průměrná plocha přitom klesla za dva roky o sedm metrů čtverečních.

Zmenšují se také domy a prostor okolo nich. „Vidíme častěji výstavbu řadových domků, kdy jsou domy postavené v jedné linii, a za nimi poměrně maličkou zahradu,“ uvedl místopředseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Robert Špalek.

Bydlení v kruhu

Kromě zájmu o menší byty přibývá i klientů, kteří chtějí atypické bydlení. Developeři proto vymýšlejí stále originálnější projekty, jako třeba kruhové domy v Kořenci na Blanensku. „Nápad vychází z navázání místa na golfové hřiště, takže domy znázorňují golfové jamky,“ přiblížil zástupce developera David Pehal.

Kruhové domy v Kořenci připomínají golfovou jamku
Zdroj: ČT24

Každý z připravovaných deseti domů má průměr 14 metrů a může mít až pět různých pokojů. „Je to v podstatě velmi jednoduchý systém, nakrájený jako dort na jednotlivé segmenty místností,“ řekl architekt František Šmédek.

Jeden golfový domek vyjde zhruba na pět a půl milionu korun. Podle asociace developerů se klienti při koupi atypických staveb nerozhodují jen na základě lokality nebo tvaru budovy. Důležitá je pro ně i možnost nadstandardního vybavení, jako je podlahové topení, sauna nebo koupací jezírko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...