Benzin je nejdražší za devět let, nafta za osm. Nejvíce zaplatí motoristé v Praze a na Tachovsku

Cena benzinu je v Česku nejvyšší za devět let a nafta byla naposledy dražší v létě 2014. Motoristé zaplatí za litr naturalu 95 v průměru 37,43 koruny a za litr nafty 36,39 koruny. Nejdražší jsou pohonné hmoty v Praze, kde je průměr již vysoko nad 38 korunami za benzin. Nejlevnější benzin je v Ústeckém kraji, zatímco dotankování auta s dieselovým motorem stojí nejméně v Moravskoslezském kraji.

Ve srovnání s tímtéž obdobím minulého roku stouply ceny pohonných hmot více než o osm korun. Jestliže litr naturalu stojí nyní podle dat společnosti CCS v průměru 37,43 koruny, před rokem to bylo jen necelých 29 korun, nafta zdražila na 36,39 koruny z loňských necelých 28 korun. Za poslední týden zdražil benzin o 30 haléřů a nafta o 33 haléřů.

V jednotlivých regionech se pohybuje cena benzinu mezi 37,07 korunami za litr v Ústeckém kraji a 38,26 korunami za litr v Praze. Za naftu zaplatí motoristé od 35,99 koruny za litr v Moravskoslezském kraji po 37,47 koruny za litr v Praze. Z pražských obvodů je nejdražší benzin v Praze 4 (38,81 koruny) a nafta v Praze 7 (38,30 koruny). Ještě dražší než v centru Prahy je ovšem benzin na Tachovsku, kde je jeho cena o dva haléře vyšší, než je pražské maximum, a téměř o dvě koruny vyšší než v sousedním okrese Plzeň-sever.

V regionech se liší i tempo, jakým ceny rostou. Například na Vysočině je benzin dokonce nepatrně levnější než minulý týden, zatímco v Karlovarském kraji je průměr o 69 haléřů vyšší a ve Zlínském kraji o 62 haléřů vyšší.

Na dlouholetá maxima se ceny pohonných hmot dostaly loni přibližně v polovině listopadu. Poté však klesaly, trend se obrátil v polovině ledna. Nyní již byla maxima z loňského listopadu překonána.

Ve srovnání se sousedními státy jsou ceny pohonných hmot oproti Česku výrazně levnější v Polsku. Tamní vláda od začátku února snížila na šest měsíců sazby daně z přidané hodnoty u pohonných hmot z 23 na osm procent, od ledna je také snížena spotřební daň. Natankování plné nádrže je až o stovky korun levnější. Celní správa ovšem připomněla, že bez daňového dokladu lze přes hranice dovézt jen 20 litrů nad rámec paliva, které je v nádrži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 2 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 21 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Evropský pohled