Brusel - Belgie se chystá podpořit ekonomiku obří investicí do školství. Unikátní projekt na stavbu téměř dvou set nových škol ve Vlámsku má vyjít na víc než 1,5 miliardy eur. Vlámský kabinet se chce stát partnerem s bankou Fortis, do které před čtyřmi lety stát nalil skoro třikrát víc. Na jedné straně se všechny zadlužené země pokoušejí nastartovat růst, na druhé jsou ale jejich seškrtané rozpočty ještě utažené novými pravidly z Bruselu.
Belgická škola měla problémy již mnohem dřív, než se objevila krize na finančních trzích. Už deset let předtím tu řešili, za co postavit nové třídy, už tenkrát nebyly peníze. „Budovy za mnou jsou asi padesát let staré, jsou dřevěné, takže se nepředpokládalo, že budou sloužit tak dlouho,“ podotkl ředitel technického gymnázia ve městě Londerzeel Eli Cornelis.
Lepší časy paradoxně přicházejí s krizí, ředitel školy už sní o realizaci těchto plánů. Chatrné budovy zmizí. Místo nich má za jedenáct milionů eur vyrůst nová škola. Stejně tak na dalších více než 150 místech. Přes jednu a půl miliardy eur poskytne banka, vybere architekty a s nimi školy postaví. „Dá se to přirovnat k pronajmutí auta, platíte danou sumu a auto používáte. O vše další se stará společnost, která ho pronajímá,“ vysvětlil Gilles Masson z banky BNP Paribas Fortis.
Fortis má vlastnit a udržovat školy třicet let. Tři z pěti vlámských škol jsou starší čtyřiceti let. Tady je skoro dostavěná jedna nová, má sloužit jako příklad pro některé další. Energeticky pasivní budova. Mustr, podle kterého mohou vyrůst jiné. Stavby škol mají teď pomoci ekonomickému růstu a za čtyři roky dětem a učitelům. „Vzdělání je budoucnost, připravuje mladou generaci na lepší budoucnost, a když ho seškrtáte, berete budoucnost i dětem,“ řekl vlámský ministr školství Pascal Smet.
Dluh země z minulosti se blíží sto procentům HDP. Jeden z nejvyšších v eurozóně. Belgie patří ke státům pod bedlivým dohledem Bruselu. Do konce roku by jí měl říct, jestli se na tomhle školním dvoře začne bourat a za miliony stavět.
