Praha - Dnes dopoledne zemřel ve věku 88 let sociolog a někdejší politik Rudolf Battěk. Patřil mimo jiné k zakladatelům Klubu angažovaných nestraníků a v listopadu 1989 také k čelným představitelům Občanského fóra. S odkazem na socioložku Jiřinu Šiklovou o tom informuje server Lidovky.cz.
V období normalizace byl Battěk dvakrát vězněn pro údajné podvracení republiky; patřil mezi signatáře Charty 77 a byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V listopadu 1989 byl čelným představitelem Občanského fóra.
„Ruda Battěk byl vlastně jediný sociální demokrat v této republice, byl dokonce v Socialistické internacionále,“ řekla socioložka Jiřina Šiklová. Znal se prý například s někdejším německým sociálnědemokratickým kancléřem Willym Brandtem nebo švédským premiérem Olofem Palmem. „Přesto to byl chlap, který byl víc než 9,5 roku zavřený za normalizace, to je polovička toho celého období,“ podotkla. Battěk byl za dob normalizace dvakrát vězněn pro údajné podvracení republiky.
Podle někdejšího předsedy Senátu a rovněž signatáře Charty 77 Petra Pitharta byl Battěk hrdý a statečný člověk. „On to byl složitý člověk, homo politicus, jakých bylo a je málo, člověk jasných, pevných idejí a přitom organizátor, praktický člověk,“ popsal Battěka.
Battěk od Václava Havla obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Rudolf Battěk
..se narodil 2. listopadu 1924 v Bratislavě. V roce 1952 absolvoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze. V letech 1965 až 1969 pracoval v Sociologickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1968 spoluzakládal Klub angažovaných nestraníků, jehož byl i místopředsedou. V té době byl také poslancem České národní rady, v září 1969 byl zbaven poslanecké imunity a zatčen.
Patřil k prvním signatářům Charty 77, v roce 1980 byl jejím mluvčím. V té době se stal také zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
Za dob normalizace byl třikrát vězněn z politických důvodů. V listopadu 1989 byl jedním z čelních představitelů Občanského fóra a stal se členem ČSSD a poslancem Federálního shromáždění. Z ČSSD byl v červnu 1990 vyloučen, ale její ústřední výkonný výbor o tři roky později toto rozhodnutí zrušil.
Inicioval vytvoření politického hnutí Demokraté 92, jehož cílem bylo udržení společného česko-slovenského státu, ale ve volbách výrazněji neuspělo. V roce 1996 neúspěšně kandidoval jako nezávislý do Senátu.
Působil také jako politolog a esejista. Je autorem mnoha filozofických a politologických úvah, vydaných vesměs v samizdatových edicích. Mezi jeho nejznámější dílo patří Eseje z ostrova (1977), Strast z nekonečna (1986), Poetismy a Cizojazyčný slovníček poučný (1986) a Rozpočítávání dnů a nocí (2001).
