Praha - Prezident Miloš Zeman sdělí důvody, proč odmítl jmenovat akademika Martina C. Putnu profesorem, jenom v případě, že mu tak uloží soud - zveřejněním by prý Putnu „ponížil“. Prezident to řekl novinářům na okraj debaty se seniory, jíž se zúčastnil. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl považuje Zemanovo veto Putnovi za bezprecedentní a s vedením univerzity hodlá řešit, jak dále postupovat. Putna, který před volbami Zemana kritizoval, prošel celým schvalovacím procesem a čekal už jen na podpis prezidenta. Jmenován profesorem měl být 11. června.
Martin C. Putna zatím v celé věci nehodlá nic podnikat. „Já jsem rád, že to jde touto správnou úřední cestou, protože se nejedná o mě, ale o princip.“ Na dotaz, zda by se případně obrátil na soud, ale odvětil, že co bude potom, se uvidí.
- „Myslím, že to je zcela evidentní. Chovám jisté pochyby o tom, že by pan prezident znal moji odbornou produkci a že by dospěl k názoru, že moje odborná produkce akademická není kvalitní,“ řekl Putna ČT24.
- „Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil,“ prohlásil Zeman.
Putna pro ČT24: Pro mě se nic nemění, já dál vyučuji
„Jedná se o spor institucí, o mě se nejedná. Já nemám možnost vstupovat do těch rozhodnutí, mám důvěru v rektorát Karlovy Univerzity… Můj pohled není podstatný, já možná o tom jednou budu psát někdy jako literární historik, za dvacet let jako o fenoménech, které se děly v české společnosti roku 2013. V tuto chvíli nejedná se o osoby, ale o instituce a o duch práva.“
Jmenování profesorů je sice pravomocí prezidenta, v minulosti ale hlava státu návrhy akademické obce respektovala. Putna však patří mezi Zemanovy kritiky, prezident ale popřel, že by šlo o pomstu za to, že ho Putna kritizuje. „Jde o situaci, která se naprosto vymyká obvyklému postupu, podle něhož odborně podložené a v přísném řízení schválené návrhy univerzity po projednání ve vládě prezident republiky vždy podepsal a nové profesory slavnostně jmenoval,“ uvedl v tiskovém prohlášení rektor Hampl.
Zemana proto písemně požádal o podrobnější informace k celé záležitosti. „Nedojde-li k jejímu vyjasnění, předpokládám, že se tímto znevážením odborných hledisek budou zabývat vědecká rada i akademický senát UK na svých zasedáních v příštím týdnu,“ dodal rektor. Zemanova mluvčí Hana Burianová řekla Radiožurnálu, že je pouze v kompetenci prezidenta, koho jmenuje či nejmenuje.
Podle premiéra Petra Nečase je případné nejmenování pouze Zemanova věc, podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga jde o pokračování protektorátní politiky. Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že proces výběru univerzitních profesorů je ryze odborný, a to, že Zeman odmítá respektovat názor vědeckých rad, je zcela neudržitelný, zpolitizovaný a svévolný krok.
Martin C. Putna (*1968, Písek)
Literární a kulturní historik a kritik. Patří mezi viditelné katolické myslitele a rád občas rozčeří svými výroky české intelektuální prostředí. Vystudoval filologii a teologii, přednáší na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity, působil také na univerzitách v Německu a USA a je také ředitelem Knihovny Václava Havla. Je expertem zejména na vztah kultury a náboženství.
Putna pro MfD uvedl, že ho krok prezidenta nepřekvapuje: „Podle mne se jedná o mimořádně nebezpečný politický precedens, toto činili komunisté.“ Putna se při prezidentské volbě opřel do Zemana hned několikrát. V březnu například v pořadu České televize Před půlnocí prohlásil, že Zeman v kampani „zjevně pracoval se lží.“ „S tím, co chtělo být slyšeno, aby mu to přineslo hlasy.“
Zemanův předchůdce na Hradě Václav Klaus jmenoval během dvou prezidentských mandátů 1 581 vysokoškolských profesorů, navíc se skoro všech ceremoniálů osobně zúčastnil, za což ho při posledním předávání titulů chválil ministr školství Petr Fiala. Prezident si ale dlouhodobě stěžoval, že počet profesorů příliš roste – s těmito tituly by se prý mělo šetřit. Václav Havel ve funkci prezidenta jmenoval přibližně 1 240 profesorů.
Vysokoškolský zákon s nejmenováním profesora vůbec nepočítá, v paragrafu o jmenování profesorů stojí pouze to, že „profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra“.
Klaus ale čelil kritice např. kvůli tomu, že odmítl jmenovat 34 justičních čekatelů soudci kvůli jejich nízkému věku. Jeden z nich – Petr Langer – pak napadl rozhodnutí prezidenta u pražského městského soudu a ten mu dal za pravdu: hlava státu prý nemůže jmenování bezdůvodně protahovat. Klaus pak podal i kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu – ten ji však zamítl. Prezident ovšem ani potom Langera nejmenoval, ten nakonec zamířil do advokacie.
Klausovo odmítání jmenovat Langera soudcem se objevilo jako jeden z bodů v žalobě, kterou na prezidenta kvůli velezradě podali k ústavnímu soudu senátoři. ÚS ovšem řízení zastavil.
