Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
Společnost Colossal Biosciences se sídlem v americkém Dallasu vyvíjí technologii, která má umožnit obnovu vyhynulých druhů prostřednictvím genetických úprav jejich nejbližších žijících příbuzných. V případě dronta mauricijského se zaměřuje na holuba nikobarského, který obývá některé ostrovy jihovýchodní Asie. Na rozdíl od vyhynulého dronta dokáže létat.
Vědci plánují upravit genetickou informaci holuba nikobarského tak, aby získal charakteristické znaky dronta. K tomu však potřebují určit, které části DNA byly zodpovědné například za jeho mohutný zahnutý zobák nebo stavbu lebky.
Společnost nyní oznámila, že se nachází v závěrečné fázi analýzy genomu dronta, který se jí podle jejích údajů podařilo zmapovat z 95 procent. Zároveň vyvinula technologii, která by měla urychlit testování genetických úprav. Kdy by se mohl vylíhnout první pták s charakteristickými znaky dronta, však zatím neuvedla.
Pomoc AI
Jedním z hlavních problémů při výzkumu vyhynulých druhů je omezené množství dochované DNA. Genetický materiál se postupem času rozpadá na malé fragmenty, a vědci tak nemají k dispozici úplné genetické informace.
Colossal proto vyvinula platformu AI nazvanou GenoMorph, která analyzuje genetické informace a anatomické znaky žijících druhů ptáků. Na základě těchto údajů se snaží určit genetické změny, které mohly být zodpovědné za charakteristickou podobu dronta.
„Problém spočíval v tom, že vědci mají k dispozici pouze jeden kompletně sestavený genom dronta, což ztěžuje rozlišení genetických rozdílů, které z něj činily jedinečný druh, od běžné genetické variability,“ vysvětlil agentuře Reuters spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Ben Lamm.
Lamm platformu přirovnal k mapě pokladu, která pomáhá z velkého množství možných genetických změn vybrat ty nejdůležitější.
Podle hlavní vědecké pracovnice společnosti Beth Shapirové nástroj analyzuje vývoj lebek a zobáků více než sedmdesáti žijících druhů ptáků. Dosud identifikoval přibližně 2300 potenciálních genetických cílů souvisejících s velikostí a tvarem zobáku. Vědci nyní jejich význam ověřují v laboratoři.
Firma také rozšířila svou kolonii holubů nikobarských v Texasu na 36 jedinců. Jejich výzkum má pomoci lépe porozumět genetice, vývoji a rozmnožování tohoto druhu.
Za vyhynutím dronta stojí člověk
Dronte mauricijský byl přibližně metr vysoký nelétavý pták, který mohl vážit až 23 kilogramů. Žil na ostrově Mauricius v Indickém oceánu, kde neměl přirozené zkušenosti s člověkem, a proto se lidí nebál.
Jeho populace začala mizet po příchodu lidí v 16. století. K vyhynutí přispěl nejen lov, ale zejména zavlečení nepůvodních živočišných druhů, včetně krys, které představovaly hrozbu pro ptáky hnízdící na zemi. Poslední živý dronte byl podle historických záznamů spatřen v roce 1662.
„Dronte je nejznámějším symbolem vyhynutí způsobeného člověkem na světě. Zmizel během několika desetiletí po příchodu lidí na Mauricius, především kvůli zavlečení invazních druhů,“ uvedl Lamm. Podle něj by případný návrat dronta mohl ukázat, že vyhynutí nemusí být nevratné.
Společnost proto spolupracuje s mauricijskými vědci, ochranářskými organizacemi a tamní vládou na přípravě prostředí pro možné vypuštění ptáků. To by vyžadovalo mimo jiné odstranění invazních predátorů a obnovu přirozených stanovišť. Konkrétní místa pro vypuštění zatím vybrána nebyla.
Colossal Biosciences loni oznámila, že genetickými úpravami vlka obecného vytvořila zvířata s charakteristickými znaky pravlka obrovského, vyhynulého predátora z doby ledové. Tento výsledek však vyvolal mezi vědci pochybnosti. Podle některých odborníků nejde o skutečné oživení vyhynulého druhu, ale o geneticky upravené vlky obecné.
Podobná otázka se týká i plánovaného návratu dronta. Zamýšlený postup totiž nespočívá ve vytvoření geneticky totožného jedince, ale v úpravě DNA žijícího příbuzného tak, aby získal vybrané vlastnosti vyhynulého ptáka.
