Strana zelených ukončila vyjednávání s ČSSD o předvolební spolupráci, oznámil její spolupředseda Michal Berg. Sjezd sociálních demokratů a další kroky po něm nedávají Zeleným naději, že by bylo možné naplnit základní požadavek spolupráce, kterým je zásadní změna politické kultury v Česku. O ukončení předvolební spolupráce v pondělí Zelení informovali předsedu ČSSD Jana Hamáčka. O spolupráci strany vyjednávaly od ledna. Hamáček řekl, že se Zelenými o konci jednání osobně nemluvil a vzkazy přes média ho mrzí.
„Sjezd sociální demokracie a další kroky po něm nám nedávají naději, že by bylo možné naplnit základní požadavek spolupráce, který stanovil náš sjezd (v lednu). Tedy aby takový projekt přispěl k zásadní změně politické kultury v Česku a k ukončení oligarchického srůstání politické a ekonomické moci a autoritářského stylu vládnutí zemi, a to včetně odmítnutí spolupráce s Andrejem Babišem a hnutím ANO,“ uvedla spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis.
Podle Berga na sjezdu převážily konzervativnější levicové názory, Zelení přitom vidí svou cestu v moderním spojení sociální a ekologické středolevé politiky ve stylu skandinávských států. K ukončení jednání podle něj také vedl i konec Tomáše Petříčka na postu ministra zahraničí. „Je to je jeden z kroků, který minimálně vzbuzuje otázky a otazníky, jakým směrem se chce sociální demokracie ubírat,“ uvedl ve vysílání ČT24.
Berg byl v pátek hostem na on-line sjezdu sociálních demokratů. K plánované spolupráci uvedl, že země, kde zelení a sociální demokraté spolupracují, představují ideál. Podle Berga, jehož strana má dosud zástupce pouze v horní parlamentní komoře, není možné tříštit síly. Za hlavní témata pokládali Zelení dopady klimatické změny, které nemají nést nejzranitelnější, dále bydlení a změny vyplývající z globalizace. Další kroky oznámí Zelení ve středu na tiskové konferenci.
Hamáček před svým znovuzvolením do předsednického křesla ČSSD v kandidátské řeči na sjezdu řekl, že strana musí prosazovat smysluplnou a šetrnou zelenou politiku. Odmítl ale zelený aktivismus vedoucí k „nesmyslným zákazům“. Spolupráci se Zelenými jednotlivým regionům nechtěl vnucovat.
Mrzí ho, že si strany takové věci vzkazují přes média. „Žádné osobní jednání neproběhlo,“ uvedl. Pokud se Zelení rozhodli jinak, ČSSD musí udělat to, co Hamáček navrhoval v kandidátské řeči na sjezdu, podotkl. „Neuzavírám se vstupu nezávislých osobností a osob spojených s ekologií na kandidátky sociální demokracie. Do voleb půjdeme jako sebevědomá sociální demokracie pod naší značkou,“ uvedl.
Odlivu voličů čelí obě strany
Strana zelených má ve volebních modelech podporu zhruba mezi jedním a dvěma procenty. Ve sněmovních volbách v říjnu 2017 získala 1,46 procenta hlasů, nedosáhla tak ani na státní příspěvek. Spolupředsedy Davis a Berga si do čela strany zvolila loni v lednu.
ČSSD je součástí koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), v posledních několika letech prochází výraznou krizí. Úbytek voličů citelně poznala již ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, ve kterých skončila šestá a získala 15 mandátů. Od roku 2019 preference klesají i pod pět procent a výrazně jí ubývá i členů. ČSSD také utrpěla debakly ve volbách do Senátu, do krajských zastupitelstev i do Evropského parlamentu. Hamáček na posledním sjezdu delegátům slíbil, že stranu ve sněmovně udrží. Volby se konají letos v říjnu.
